Již počtvrté navštívili v pondělí
28. května 2012 Univerzitu obrany váleční veteráni, aby se podělili o své zážitky
z druhé světové války. Tentokrát se setkali se studenty brigádní generál
Miloslav Masopust a plukovníci Emil Boček s Antonínem Štíchou. Besedu, jež se
konala opět pod patronací Asociace Vojáci společně, uvedl její prezident
plukovník ve výsl. Ing. Jan Kříž.
Atmosféru k besedě navodilo promítnutí
filmové koláže „Boj za svobodu“, mapující období od vzniku armády
Československé republiky, přes zahraniční a domácí odboj za II. světové války
až po současnost. Po krátkém exkurzu do
historie následovalo vystoupení jednotlivých válečných veteránů a neformální
beseda se studenty ukončena společným fotografováním u výstavy Československý
zahraniční odboj 1939−1945.
Volyňský
Čech brigádní generál ve výslužbě Miloslav Masopust, který se ke svému původu
hrdě hlásí, se ve svých vzpomínkách vrátil do doby svého vstupu do čs. armády,
kam vstoupil spolu se svým otcem v roce 1944 v Rovně. S jemným
humorem líčil své působení v samostatném praporu tankových samopalníků,
kde byl nejdříve spojkou a pak velitelem až do svého zranění, nebo zážitky
z bojů o Duklu.
O epizody ze
svého vojenského života se podělil také plukovník
letectva ve výslužbě Emil Boček, který žije v Brně. Zavzpomínal, jak koncem roku 1939 ani
ne sedmnáctiletý odešel
z domova do Bejrútu. O rok později se přihlásil
k letectvu a po absolvování pilotního výcviku se stal jedním z nejmladších
československých stíhacích pilotů. Sloužil jako mechanik u 312. stíhací perutě
a později jako pilot-stíhač u československé 310. stíhací perutě. Jen nerad
vzpomíná na to, když těsně po válce letěl nad Německem. Do paměti se mu vryly
ničivé hrůzy války. Spoušť, kterou tehdy viděl z kokpitu letadla.
Své
zkušenosti z války má také plukovník ve výslužbě Antonín Štícha. Ten od r. 1939 až do heydrichiády v červnu
1942 dělal spojku. Pak byl totálně nasazen u firmy Junkers v Köthenu, později
do podzemního vyhlazovacího koncentračního tábora Buchenwald. Na udání mistra
byl zatčen a zavřen do pracovního tábora Bummelantlager, odkud se mu v únoru
1945 podařilo utéct. Ukrýval se v Praze a od 5. května 1945 se zúčastnil
Pražského povstání.
Všichni tři veteráni, kteří se zúčastnili
pondělní besedy se studenty si myslí, že podobné aktivity jsou smysluplné. „Chtěli
bychom alespoň trochu přispět k posílení vlastenectví a mezigeneračních
vztahů. Mladým vojákům bychom rádi vštípili zásady, aby svou práci brali jako
své poslání, tak jsme to brali my“, potvrdil svá slova, která řekl už při
prvním setkání veteránů se studenty Univerzity obrany Emil Boček.
Společné fotografie studentů UO s válečnými veterány
Beseda s válečnými veterány 28. 5. 2012
Autor: Zdeňka Dubová