V neděli
20. května 2012 se na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně
uskutečnila vzpomínková akce k uctění památky obětí rasové a politické
perzekuce v letech nacistické okupace. Terezínská tryzna se na Národním
hřbitově v Terezíně koná tradičně v rámci oslav výročí ukončení druhé
světové války a letos se jí zúčastnilo i několik studentů Univerzity obrany.
Památce obětí
fašistické zvůle se přijelo poklonit velké množství významných oficiálních
hostů a ukázalo se, že i pro širokou veřejnost není tato část naší historie
zapomenuta. Tryzny se zúčastnili například 1. místopředseda Senátu PČR Přemysl
Sobotka, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová,
místopředsedkyně vlády Karolína Peake nebo předseda Ústavního soudu Pavel
Rychetský. Za resort obrany se památce obětí poklonili první náměstek ministra obrany
Jiří Šedivý a první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálmajor
Miroslav Žižka. Nechyběly ani tři desítky diplomatů ze zastupitelských úřadů
akreditovaných v České republice.
K pěti pylonům
v centru pohřebiště bylo postupně umístěno několik desítek smutečních
věnců. Všechny přítomné pak přivítal ředitel Památníku Terezín Jan Munk a
předseda Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu plukovník ve
výslužbě Jaroslav Vodička.
K celému
shromáždění promluvila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová, která mimo jiné
uvedla: „Země vašeho narození i země, kde vás dostihla smrt se dnes vyrovnávají
s problémy, jejichž řešení není a nemůže být snadné. Jsem si jista, že právě na
tomto místě si plně uvědomujeme každý svou odpovědnost. Věřím, že obstojíme. Že
nedovolíme nikomu, aby pomocí demagogie dělil naši společnost na správné a
vadné. Aby místo hledání shody vyvolával nenávist. Aby místo posilování
demokracie a z ní plynoucí svobody každého z nás prosazoval nějaký jiný systém,
který sám, pro jistotu, ani nepojmenovává. Nepřipustíme, aby byl opět zažehnut
oheň, který zničil tolik nadějí a způsobil bolest a ztráty, které nikdy nebudou
nahrazeny,“ řekla v projevu Miroslava Němcová, která vzpomněla také sira Nicholase
Wintona, který zachránil před jistou smrtí 669 židovských dětí. Winton v sobotu
19. května oslavil 103. narozeniny. „Způsobil, že před válkou mohly také odjíždět
jiné transporty – ne transporty smrti a beznaděje, ale transporty naděje a
života.“
Na Národním
hřbitově v Terezíně se nachází 2386 jednotlivých hrobů umučených vězňů a
pět pylonů, pod nimiž jsou pochovány další tisíce mužů, žen i dětí, kteří zde
nalezli v letech 1942 – 1945 smrt. Celkem je zde pohřbeno na deset tisíc
obětí z policejní věznice gestapa, terezínského ghetta, koncentračního
tábora v Litoměřicích a transportů smrti z Lovosic. Terezínským
ghettem prošlo v letech 1941 – 1945 sto padesát pět tisíc lidí, konce války se
nedožila většina z nich, zahynuli v koncentračních táborech. I
přesto, že Terezín nebyl klasickým vyhlazovacím táborem, i zde umírali lidé ve
velkém – především kvůli špatným hygienickým a stravovacím podmínkám. Přímo v
Terezíně zemřelo asi 35 tisíc lidí.
Součástí tryzny,
které přihlížely stovky lidí, byly také dvě modlitby symbolizující spojení dvou
světů – židovského a křesťanského. Přednesli je probošt katedrální kapituly sv.
Štěpána v Litoměřicích Jiří Hladík a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.
Na závěr zazněl sbor otroků z opery Nabucco Giuseppe Verdiho. Ta pojednává o
osvobození Židů z babylonského zajetí. Dominanty Národního hřbitova tvoří
křesťanský kříž s trnovou korunou a Davidova hvězda.
Účast studentů a
zaměstnanců Univerzity obrany na Terezínské tryzně 2012 organizovaly Městský
výbor Českého svazu bojovníků za svobodu v Brně a oddělení vnějších vztahů
UO. Po skončení oficiálního ceremoniálu si příslušníci UO a členové ČSBS prohlédli
areál Památníku Terezín.
Autor: Pavel Pazdera
