V těchto dnech jsme si připomínali 67. výročí ukončení druhé světové války v Evropě. Oslav Dne vítězství se účastnili i příslušníci Univerzity obrany, a to zejména vojenští studenti. První akcí po slavnostním nástupu UO bylo páteční vzpomínkové setkání v Kroměříži, dále úterní pietní shromáždění v Národním památníku na Vítkově v Praze, u památníku v brněnských Kounicových kolejích a Pomníku Rudé armády na Moravském náměstí v Brně. Ve středu 9. května 2012 oslavy vyvrcholily pietním aktem na Ústředním hřbitově v Brně.

Vzpomínkové setkání v Kroměříži v pátek 4. května 2012 pořádaly magistrát města a Společnost Ludvíka Svobody. Pietní akt se uskutečnil symbolicky u hrobu československého vlastence a legendárního velitele 1. čs. armádního sboru v SSSR armádního generála Ludvíka Svobody na kroměřížském hřbitově. Památku obětí války položením věnců a kytic uctili senátoři Miloš Janeček a Miloš Malý, zástupci kroměřížské radnice, Generálního konzulátu Ruské federace v Brně, Svazu bojovníků za svobodu, Sdružení válečných veteránů ČR, Společnosti Ludvíka Svobody, Československé obce legionářské, Univerzity obrany v Brně a Krajského vojenského velitelství ve Zlíně. Mezi studenty Univerzity obrany byli také členové Historické skupiny Ludvíka Svobody při UO.

Výročí konce druhé světové války v úterý 8. května 2012 v Národním památníku na pražském Vítkově oslavili ústavní činitelé včetně prezidenta Václava Klause a premiéra Petra Nečase, předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslavy Němcové a předsedy Senátu PČR Milana Štěcha. Resort obrany reprezentovali ministr obrany Alexandr Vondra a náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Vlastimil Picek. Vedoucí představitelé za zvuků smutečního chorálu Pax vobis položili věnce k památníku a minutou ticha si připomněli mnohamilionové oběti poslední světové války. Prezident republiky Václav Klaus poté předal čtyřem velitelům a jejich útvarům bojové prapory, které jim ke Dni vítězství propůjčil. Slavnostnímu shromáždění přihlíželi také desítky válečných veteránů a studentů Univerzity obrany.

V úterý 8. května 2012 dopoledne v brněnských Kounicových kolejích, které sloužily za války jako věznice gestapa a popraviště českých vlastenců, uctili jejich odkaz představitelé Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna, brněnského diplomatického sboru, politických, občanských i vojenských organizací včetně Univerzity obrany. Od roku 1940 až do osvobození Brna 26. dubna 1945 bylo v areálu kolejí usmrceno oběšením nebo zastřelením přes 1350 odpůrců fašismu, včetně žen a starců. Na 183 studentů odvezli nacisté do koncentračního tábora Sachsenhausen. „V této brněnské věznici průběžně internovali 36 000 vlastenců a bojovníků proti fašismu, včetně britských, amerických a australských zajatců,“ uvedl ve svém vystoupení primátor statutárního města Brna Roman Onderka.

V odpoledních hodinách slavnostní program vyvrcholil pietním aktem na Moravském náměstí v Brně u Pomníku Rudé armády. Květinové dary zde položili jak pamětníci osvobozeneckých bojů, tak představitelé Jihomoravského kraje, brněnského diplomatického sboru, vrcholných justičních institucí, Armády a Policie ČR a dalších organizací a institucí. Památku obětí zde uctil také rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál v záloze Rudolf Urban. Náměstek hejtmana Václav Božek v projevu vyzdvihl statečnost všech účastníků osvobozovacích bojů a jménem Jihomoravského kraje i jménem svým vyslovil hluboké uznání žijícím válečným veteránům a vzdal úctu padlým.

Na počest obětem druhé světové války proběhl ve středu 9. května 2012 dopoledne další vzpomínkový akt na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně. Jejich památce se přišli poklonit představitelé Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna, politických, občanských i vojenských organizací včetně Univerzity obrany. Pietní akt pořádal Generální konzulát Ruské federace v Brně v čele s generálním konzulem Andrejem Jevgenjevičem Šaraškinem. Přítomni byli také zástupci ukrajinského konzulátu v Brně. Kromě položení věnců byla součástí aktu panychida pravoslavného kněze.

Autor: Pavel Pazdera, foto: Marek Žižlavský, Zdeňka Dubová​, Miroslav Šindelář a autor

​