Bílá kniha o obraně České republiky deklaruje, že lidé tvoří nejvyšší hodnotu a jsou klíčovým činitelem pro naplňování požadovaných schopností ozbrojených sil i organizací v působnosti Ministerstva obrany ČR. Nábor, výcvik, vzdělávání a výchova kvalitních vojáků a civilního personálu, a péče o ně, je na prvním místě. Praxe ukazuje, že v dosavadním úsilí o výstavbu skutečně profesionálních ozbrojených sil se doposud nedaří vytvořit funkční komplexní systém výchovy vojáků – příslušníků ozbrojených sil.

Těmato otázkami se zabýval pracovní seminář, který proběhl v Klubu Univerzity obrany v úterý 28. června 2011. Jeho cílem bylo najít cestu k ujednocení pojetí, místa a úlohy výchovy při rozvoji (kultivaci) vojáka v současnosti a v blízké budoucnosti. 

Existuje systém výchovy v resortu obrany České republiky? Je možné efektivně vychovávat dospělé osoby − profesionální příslušníky AČR? Je velitel vůdce i manažer? Co je to organizační kultura? Jakou roli hraje humanitní nebo duchovní služba v systému výchovy? Na tyto i podobné otázky se snažili najít odpovědi účastníci semináře v šestnácti příspěvcích a v diskusi, kterou zvláště obohatily názory velitelů brigád, praporů, rot a čet a vedoucích praporčíků útvarů a operačních velitelství české armády a vystoupení zástupců Generálního štábu ozbrojených sil Slovenské republiky. 

Tak například ředitel Sekce personální – personální ředitel Ministerstva obrany ČR Ing. Vladimír Karaffa se zamýšlel nad tím, zda existuje systém výchovy v resortu obrany České republiky. Upozornil na nutnost identifikačních vzorů v naší armádě, kterými jsou zejména velitelé všech stupňů. 

První zástupce náčelníka Generálního štábu AČR brigádní generál Miroslav Žižka  ve svém vystoupení hledal odpovědi na to, zda je velitel především vůdcem nebo manažerem. Ptáme-li se na odpověď, tak má být manažerským vůdcem. 

K problematice výchovy a prestiže vojáka z povolání vystoupil také poradce ministra obrany PhDr. Luboš Dobrovský. Na programu semináře se se svými příspěvky aktivně podíleli příslušníci Univerzity obrany, například Ing. Vlastimil Galatík, doc. Ladislav Halberštát, doc. František Hanzlík, plukovník Vladan Holcner, dr. Ivana Nekvapilová, kapitán Jan Pacner, plukovník Bohuslav Přikryl, dr. Radomír Saliger a dr. Ivo Svoboda. 

Očekávaným výsledkem semináře bylo získání zkušeností a názorů na možné formy a metody výchovného působení a jeho řízení v Armádě České republiky z pohledu velitelů, řadových vojáků – zástupců jednotlivých hodnostních sborů, akademické a jiné odborné komunity při implementaci Bílé knihy o obraně. A to se podle organizátora, kterým byla Fakulta ekonomiky a managementu Univerzity obrany, do velké míry podařilo.

Autor: Zdeňka Dubová​​​