Zcela jistě nebylo jednoduché rozhodování velitele 42. mechanizovaného praporu o případné účasti skupiny studentů Univerzity obrany u jeho útvaru v rámci vyvedení 4. brigády rychlého nasazení do vojenského výcvikového prostoru Hradiště v termínu od 28. března do 8. dubna 2011. Na základě teze „co se nevyzkouší, to nemůže být posuzováno a hodnoceno“ dostala šestnáctka studentů šanci se ukázat a projevit.
Deset účastnících se studentů z prvního ročníku bakalářského studia je doposud téměř nepoznamenána vojenskou odborností, protože celý 1. ročník studia na Univerzitě obrany je především zaměřen na zvládnutí všeobecně vzdělávacích předmětů. Až po 2. semestru studia jsou studenti rozřazováni do tzv. studijních modulů – velitel mechanizovaných, průzkumných, ženijních, dělostřeleckých a dalších jednotek a specializací. Jen šest z účastnících se studentů bylo v takové fázi studia, že bylo možno je zařadit v rámci cvičení na funkce, pro které by měli být předurčeni po absolvování Univerzity obrany. Ve skupině studentů byli i dva studenti magisterského studia, pět studentů Fakulty vojenských technologií a dva studenti Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové.
Tento velký rozsah má však jednoho společného činitele – všichni jsou příslušníci dobrovolné skupiny COMMANDOS, která má na Univerzitě obrany (a dříve samostatné Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově) dlouholetou tradici. Jedná se o studenty, kteří v rámci svého volného času (zejména o víkendech) chtějí získat základní praktické dovednosti zkušenosti z taktických činností realizovaných v soudobých operacích. Obrovskou devizou těchto studentů je právě skutečnost, že CHTĚJÍ!
Studenti byli relativně rovnoměrně zařazeni na základní funkce k mechanizovaným rotám, minometné baterii a průzkumné četě a absolvovali se „svými“ jednotkami kompletní plánovaný výcvik, včetně vybraných prvků aeromobilních operací v zaměstnáních z taktické přípravy, střelby z ručních zbraní jednotek a bojové střelby družstev a čet.
Kromě studentů se vyvedení zúčastnili i dva pedagogové z Katedry vojenského managementu a taktiky FEM. Jednak jako velitelé skupiny studentů a jejich hodnotitelé, ale zejména jako příslušníci instituce, která má vychovávat mladé velitele v duchu soudobých a perspektivních poznatků a zkušeností z praxe. Zkušenosti z práce štábu útvaru a z přípravy, řízení a hodnocení výcviku jednotek je nezbytné přenášet do procesu přípravy studentů Univerzity obrany. Naopak, aktuální je zde možnost, spíše povinnost, aby se učitelé a další příslušníci Univerzity obrany spolupodíleli na zavádění nových poznatků do praxe vojsk, například při zavádění nové výzbroje do AČR. Proč například nevyužít kapacity příslušníků Univerzity obrany (pedagogů i studentů) při rozpracovávání zásad použití jednotek přezbrojených na KBV PANDUR apod.
Výsledek tohoto „experimentu“ bude jistě nutné hlouběji analyzovat, ale první ohlasy z obou stran – velitelů jednotek 42. mpr a studentů samotných svědčí o tom, že tato cesta získávání praktických zkušeností již v průběhu studia budoucích velitelů jednotek není špatná. Studenti byli možností účastnit se praktických zaměstnání nadšeni, dostali se v rámci vyvedení k činnostem, které jsou pro jejich kamarády z Univerzity obrany něčím těžko dosažitelným, velmi si cenili vstřícného přístupu svých „krátkodobých“ spolubojovníků.
První ohlasy velitelů jednotek, u nichž byli studenti zařazeni, jsou také vesměs pozitivní. Jednoznačně nejvíce kladně byla hodnocena snaha studentů plnit úkoly co možná nejlépe. Z hlediska praktických zkušeností nemohou být logicky srovnáváni s profesionály vykonávající své funkce i několik let. Chybí jim některé praktické návyky a dovednosti potřebné pro plnohodnotné plnění bojových úkolů. Přesto všichni studenti prokázali, že předpoklady pro úspěšné začlenění se do armádních struktur po absolvování Univerzity obrany mají. Dostali šanci se otestovat. Jak s výsledky testu naloží, to už záleží jen na nich.
Autor: Zdeněk Flasar, foto: Archív 42. mechanizovaného praporu
