Kapitán MUDr. Jaroslav Pejchal, Ph.D., z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany byl nominován na Cenu primátora města Hradec Králové za studentskou tvůrčí práci. Ze čtyř kandidátů se umístil na třetím místě. Laureáty vyhlásí město ve středu 31. března 2010 v kině Centrál.
Mohl byste se krátce představit?
V současnosti působím jako náčelník skupiny Centra pokročilých studií. V letech 1999 - 2005 jsem byl na Fakultě vojenského zdravotnictví studentem ve studijním programu všeobecného lékařství. Již jako student jsem se zajímal o obor radiobiologie, proto jsem působil jako studentská vědecká síla na Katedře radiobiologie (2002 - 2005). Po ukončení studií jsem zde nastoupil jako doktorand (2005 - 2009). Doktorské studium jsem úspěšně ukončil minulý rok. V současné době jsem hlavním řešitelem projektu obranného výzkumu pod názvem RADSPEC. Jsem také spoluřešitelem projektů RONDOZ a INDIKÁTORY II.
Jste jedním z kandidátů na Cenu primátora města Hradec Králové za studentskou tvůrčí práci. Jakému tématu jste se v ní věnoval?
Věnoval jsem se zejména biodozimetrii. Tedy popisu molekulárních dějů, jež se rozvíjejí v organismu po ozáření a jeho zpětnému využití při odhadu dávky v organismu. Toto téma však nebylo jediné. Zajímal jsem se též o tématiku toxikologického rázu, kde ve spolupráci s plukovníkem prof. MUDr. Jiřím Kassou, CSc., jsem řešil problematiku nespecifických účinků nervově paralytických látek. Ve spolupráci s oddělením vnitřního lékařství Fakultní nemocnice v Hradci Králové jsem řešil problematiku využití probiotik v léčbě střevních zánětů.
Ze čtyř kandidátů jste na třetím místě. Máte z toho radost?
Ano mám. Jednak třetí místo není špatné. Za druhé, jednalo se o výběr velmi kvalitních vědců, proto poctou byla již nominace na tuto cenu.
Čím si myslíte, že je vaše práce výjimečná?
Zajímavá otázka. Pokud narážíte na práci vědce, tak je to zejména možnost aktivně se účastnit rozšiřování horizontu soudobého poznání. Pokud narážíte na to, že jsem též voják, tak již během svého postgraduálního studia jsem měl možnost působit v zahraniční misi KFOR, která z mého pohledu byla zajímavou zkušeností.
Jaké jsou vaše další pracovní plány?
Mým plánem je úspěšně dokončit projekt RADSPEC. V rámci projektu máme vytipováno několik perspektivních proteinových ukazatelů ionizujícího záření, a pokud potvrdíme jejich dávkovou závislost, tak je vysoce pravděpodobné, že budeme schopni vyvinout ELISA kity vhodné i pro polní podmínky, jimiž bychom nahradili soudobé a pomalé cytogenetické metody.
Mohl byste stručně vysvětlit, aby to pochopil i laik, co by to znamenalo v praxi?
Současná situace je taková, že pokud by došlo k nehodě a ozáření většího počtu jedinců, byli bychom schopni provést první odhad míry jejich ozáření pomocí cytogenetických metod nejdříve za tři dny od dodání krve do laboratoře. Pokud bychom však měli k dispozici 96 jamkový ELISA kit, tak bychom takový odhad zvládli u zhruba devadesáti lidí v průběhu několika hodin. Tím bychom nejen rychleji určili prognózu ozářených, ale i rychleji přistoupili k vhodné terapii.
Autor: Mgr. Zdeňka Dubová, foto: archiv kapitána Jaroslava Pejchala
