Univerzita obrany ve spolupráci se Slezským zemským muzeem v Opavě připravila výstavu dobových fotografií a ojedinělých dokumentů o osobnosti generála Heliodora Píky. Letos si připomínáme 60. výročí završení jeho tragédie, kdy se stal jednou z prvních obětí komunistického režimu po únoru 1948. Výstava otevřena slavnostní vernisáží v úterý 2. června 2009 ve 14.30 hodin ve vestibulu Univerzity obrany na Kounicově 44 potrvá do 8. září 2009.
Výstava poukazuje na fakta, která potvrzují, že v případu generála Píky šlo o vykonstruovaný proces zakončený jeho justiční vraždou dne 21. června 1949 v plzeňské věznici na Borech. Dnes není již žádných pochyb o tom, že proces byl iniciován ze strany sovětských nejvyšších míst. Na rehabilitaci museli čekat jeho nejbližší – manželka se synem téměř dvě desetiletí. Skutečnou rehabilitaci gen. Píky jako aktivního účastníka prvního i druhého odboje, vlastence, vojáka a diplomata však umožnily teprve změny ve společnosti po listopadu 1989 – po čtyřiceti letech.
Autor myšlenky unikátní výstavy „Tragický osud vlastence“ doc. PhDr František Hanzlík. CSc., který přednáší historii a politologii na UO, shromažďoval materiály k výstavě desítky let. Při studiu poválečného období na jméno generála Píky často narážel a po osobním setkání s jeho synem Milanem v roce 1999 uvažoval o důstojném uctění památky jeho otce. Do rukou se mu dostaly doposud nezveřejněné dokumenty a fotografie, jež objasňují pozadí kruté justiční vraždy Heliodora Píky.
Výstava odhaluje intriky komunistů jako např. Bedřicha Reicina, Karla Vaše, Jaroslava Procházky a Zdeňka Fierlingera, kteří nesou hlavní podíl na tragickém osudu vlastence, a odkrývá také zákulisí Píkova procesu v roce 1948-49. Poprvé také odhaluje souvislosti vyrobení podvržené zprávy o jeho spolupráci s anglickou zpravodajskou službou. Dále zveřejňuje fotografie soudců, kteří ho odsoudili k smrti, nebo fotky těch, kteří rozhodovali o zamítnutí jeho milosti. Na několika panelech dokumentuje osudy lidí, kteří Píku přivedli na popraviště jako např. gen. Bedřich Reicin a gen. Josef Musil, kteří nakonec sami skončili na šibenici, či plk. Richard Misík, jenž svůj život ukončil sebevraždou ve vězení.
Součástí výstavy je také rukopis rozsáhlé publikace o tragédii gen. Píky (téměř 1000 stran), který napsal v sedmdesátých letech jeho obhájce JUDr. Rastislav Váhala a který se mu podařilo zaslat v roce 1978 do zahraničí. Měl zvláštní osud. K určenému adresátovi – vydavateli a nakladateli Josefu Škvoreckému – se rukopis do kanadského Toronta nikdy nedostal. Autor výstavy jej přivezl ze studijní cesty z Kanady v roce 2007. Je rovněž součástí výstavy a němým svědkem osudu gen. Píky.
Veřejnosti je výstava přístupná zdarma v pracovní dny od 8 do 18 hodin ve vestibulu Univerzity obrany na Kounicove 44.
Autor: Mgr. Zdeňka Dubová