​30.5.2022 • Už šest desítek let se koná každý rok vojenská pouť do Lurd. Na první pouti se setkali vojáci, kteří bojovali proti sobě ve 2. světové válce. Potkávají se zde vojáci v činné službě, vojáci v záloze, veteráni z vojenských misí, studenti vojenských škol, vojáci zranění a nemocní. Kvůli světové pandemii se poslední setkání konalo v roce 2019 a bylo to setkání plné optimismu a nadějí.

Letošní 62. mezinárodní vojenskou pouť ve dnech 13. až 15. května jsem vnímal jako setkání plné vděčnosti, že se opět po třech letech můžeme společně potkat. Přijelo přes dvanáct tisíc vojáků a studentů. Zpočátku jsem cítil různé obavy z pandemie a bylo také znát, že probíhá válka na Ukrajině. Ve vojenském táboře, kde byli ubytováni především studenti, chyběli právě ti z Ukrajiny. Ale při páteční zahajovací bohoslužbě se v bazilice Pia X. objevila i delegace z Ukrajiny se státní vlajkou své země. Následoval dlouhý aplaus vestoje. Přítomni byli studenti z Univerzity obrany, žáci z Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany v Moravské Třebové, vojáci z dalších útvarů a občanští zaměstnanci.

Při pochodu městem zazněly naše písně

Součástí poutě byl i pochod městem doprovázený zpěvem vojáků z různých zemí a v různých uniformách. Když jsme pochodovali my, nesly se ulicemi Lurd také české písničky - například Okolo Hradce. Zúčastnili jsme se také společné svaté mše, kterou vedl kaplan z Posádkového velitelství Praha. Hovořil mimo jiné o osobních zkušenostech, když viděl umírat lidi, o vztazích jeden k druhému, k Bohu, k pochopení dnešního světa. Na mši promluvit také hlavní kaplan Armády ČR.

V sobotu 14. května za přítomnosti vedoucí naší delegace brigádní generálky Lenky Šmerdové, byla zapálena svíce za všechny padlé československé a české vojáky ve válkách a zahraničních misích. Vojenský kaplan 42. mechanizovaného praporu Svatováclavského přitom pronesl modlitbu. V Lurdech, stejně jako v jiných poutních místech, je křížová cesta, po které jsme se vydali i my se zastaveními, která připomínají Ježíšovu cestu na Golgotu.

Večerní průvod k jeskyni byl silným zážitkem

Vyvrcholením třídenního setkání byl večerní průvod se svícemi, s modlitbami všech účastníků kolem jeskyně, kde se v roce 1858 zjevila Pana Marie Bernadettě. Byl to veliký emocionální zážitek pro každého z nás. Setkání s vojáky s cizích zemí, hledání společné řeči a víra, že tato společná cesta je cesta k míru, k vzájemnému pochopení i cesta k pokání.

Autor: Dan Petříček, kaplan UO, foto: UO