​28.4.2022 • V úterý 26. dubna přistál v Čáslavi vojenský speciál s urnou brigádního generála Františka Moravce, který na frontách 1. světové války patřil v první polovině 20. století k předním zpravodajcům naší armády. Zde se 23. července 1895 narodil.

Začátky na evropských frontách 1. světové války

Na jaře roku 1915 byl povolán do armády a po výcviku odvelen na ruskou frontu. Po vstupu do 1. srbské dobrovolnické divize, s níž v letech 1916-1918 prošel těžkými boji na rumunské, bulharské a soluňské frontě.  Poté se přesunul do Francie k čs. brigádě, následně jej převeleli k čs. divizi do Itálie.

Po skončení války a návratu do vlasti se rozhodl zůstat v armádě. V roce 1925 byl povolán na Válečnou školu v Praze, kterou o tři roky později ukončil jako nejlepší důstojník. Poté na pět let zakotvil na Zemském vojenském velitelství Praha a nato byl povolán ke 2. oddělení Hlavního štábu., kde převzal funkci vedoucího důstojníka pátrací skupiny. V rukou měl odpovědnost za celou zpravodajskou operativu v jejím výzvědném i kontrašpionážním smyslu.

Odejít do exilu bylo rychlé rozhodnutí

Československé zpravodajství v době Mnichova neznalo podstatu německého plánu Grün. Přesto dokázalo zajistit pro nejvyšší velení, vládu a prezidenta republiky Edvarda Beneše dostatek relevantních podkladů, které svědčily o agresivních plánech nacistického Německa na okupaci republiky. Dne 11. března 1939 ohlásil pracovník Abwehru Paul Thümmel (agent A-54) Moravcovi, blížící se okupaci českých zemí naplánovanou na 15. března Ten začal okamžitě jednat a rozhodl se se svými nejužšími spolupracovníky odejít do exilu. 14. března odpoledne vzali do mimořádného letu z Bukurešti do Londýna s mezipřistáním v Praze a v Rotterdamu, který zorganizovala britská Tajná zpravodajská služba SIS, nejcennější písemnosti, které byly důležité pro další činnost našich zpravodajců v zahraničí.

Naplánoval atentát na Heydricha

Moravcovu exilovou činnost po celou dobu války zřejmě nejvíce charakterizoval zásadní rozpor mezi realitou v okupované vlasti a jejím zpravodajským obrazem, který se utvářel a proměňoval v londýnském prostředí. Bylo to dáno jednak tím, že sám neměl zkušenost s okupací, a jednak s kapacitními limity a dlouhodobou absencí spojení s domovem. Vedle dalších akcí a koncepcí byl Moravec iniciátorem rozhodnutí provést operaci Anthropoit na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Po únoru 1948 opět odešel do exilu

Po válce, jako vysoký vojenský činitel věrný prezidentu Benešovi, byl v důsledku sílícího vlivu komunistů odsouván na vedlejší kolej. Vše vyvrcholilo po únorových událostech 1948, kdy se rozhodl odejít do exilu. Nejprve působil ve Spolkové republice Německo a později opět jako zpravodajec v USA proti komunistické totalitě až do svého skonu 26. července 1966 ve Washingtonu.

Po návratu do České republiky byla urna s popelem brigádního generála Františka Moravce uložena v kolumbáriu na hřbitově v jeho rodné Čáslavi.

Autor: Aleš Pelikán,  foto (čb) VHÚ, (b) ČTK