22.4.2022 • Zaměřují vojenská letiště a základny, pomáhají při živelních katastrofách se stavbou náhradních přemostění nebo vymezují prostory pyrotechnických asanací. Vojenské geodety není vidět, ale jejich práce je nepostradatelná. V uplynulých dnech se v posádce Bechyně konalo mezinárodního cvičení geodetických skupin, vůbec poprvé v České republice.
V roli rozhodčího se ho zúčastnil proděkan pro studium FVT a vedoucí Katedry vojenské geografie a meteorologie UO plk. doc. Martin Hubáček.
Pane plukovníku, kdo byl hlavním organizátorem tohoto cvičení?
Byl jím Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce (VGHMÚř) spolu s Multinational Geospatial Support Group (MN GSG) což je mezinárodní geografický prvek podporující jednotky NATO a EU. Na jeho činnosti se prostřednictvím geografické služby podílí i Česká republika.
Kolik států se letošního cvičení u nás zúčastnilo?
Letošního cvičení se zúčastnilo šest států. Kromě pořádající České republiky to byly skupiny s Rakouska, Kanady, Německa, Španělska a Litvy. Šlo tedy o všechny státy zapojené do poskytování schopností souvisejících s geodézií a podrobným mapováním. V roli pozorovatele se pak zúčastnily Polsko a Řecko.
Co bylo úkolem cvičení? Co všechno museli vojenští geodeti zvládnout?
Celé cvičení bylo postaveno na námětu odpovídajícímu reálné situaci. Tedy zaměření a zmapování infrastruktury letecké základny v místě bez existujících geodetických základů. V případě nasazení jednotek v zahraniční operaci je to celkem běžná situace a prvním úkolem geodetů je tedy vybudovat základní bodové pole a určit souřadnice bodů v požadovaném souřadnicovém systému. Pro operace pod hlavičkou NATO je to Světový geodetický systém 1984 (WGS84), který je závazným standardem pro poskytování souřadnic objektů a tvorbu mapových produktů. Z tohoto důvodu byl námět rozdělen do několika scénářů. Všechny varianty scénářů končili vytvořením základní datové sady a plánu základny v měřítku 1:500.
Objevila se na cvičení nějaká novinka?
Byly rovnou dvě. V rámci cvičení bylo využito toho, že český a německý tým již mají bezpilotní prostředky jako součást svého vybavení a měly možnost připravit pro všechny cvičící týmy ortofoto z jednotlivých částí základny.
Druhou novinkou, která byla představena, byla mobilní skenovací jednotka německého týmu. Jedná se o speciální nadstavbu na vozidlo, která je vybavena 3D laserovými scannery, kamerovým systémem, GNSS přijímačem a inerciální jednotkou. Efektivní využití této jednotky je možné zejména v případech, kdyby při práci mohlo dojít k ohrožení živé síly. Vybavení je možné umístit i na takové vozidlo, které poskytuje balistickou ochranu. Při měření ho tak geodet nemusí opustit a minimalizuje se tím doba měření v nebezpečném prostoru.
K jakému účelu jsou drony především využívány?
Drony v rámci geodetických prací mají dvoje využití. Tím prvním je vlastní mapování prostoru. K tomu se využívají prostředky typu křídlo nebo multikoptéra vybavené nejrůznějšími kamerami. Z pořízených snímků je možné vytvářet ortofoto, 3D model povrchu, analyzovat multispektrální data a detekovat řadu charakteristik terénu. Takové prostředky vyžíváme i u nás na katedře v rámci výuky, řešení závěrečných prací studentů nebo nejrůznějších vědecko-výzkumných úkolů.
Druhé využití souvisí s monitorováním stavu objektů. V tomto případě jsou vhodnější drony typu kvadrokoptéra, která se může kolem objektu volně pohybovat a provádět snímkování z různých úhlů.
Je nějaký zásadní rozdíl mezi civilními a vojenskými geodety?
Vojenští geodeti jsou v terénu v maskáčích, jinak se jejich práce od těch civilních v zásadě neliší. Využíváme stejné přístrojové vybavení, obdobné techniky měření a zpracování dat. Ty rozdíly jsou patrné až při podrobném zkoumání plnění úkolů. V okamžiku, kdy vojenský geodet odjede plnit úkol do zahraničí, zpravidla přichází o komfort, který můžeme využívat zde v mírových podmínkách, a to je využívání sítě permanentních referenčních stanic GNSS a připojení v reálném čase. V okamžiku, kdy navíc dojde k rušení signálu GNSS v místě operace, vracíme se k využívání pouze terestrických metod měření.
Byl jste na cvičení jako rozhodčí. Je to náročná role?
Bylo to poměrně časově náročné. Díky tomu, že jsem ve své předchozí vojenské kariéře působil deset let v Centru simulačních a trenažérových technologií, kde jsem absolvoval více než sto cvičení, tak jsem se s rolí rozhodčího a hodnotitele jednotlivých scénářů vypořádal poměrně dobře. Nechával jsem cvičící plnit zadaný úkol a pouze monitoroval jejich práci. Vlastní vyhodnocení a zpětnou vazbu jsem poskytoval až v rámci krátkých vyhodnocení dne, nebo při celkovém hodnocení jednotlivých scénářů. Všichni účastníci cvičení byli profesionálové a chyb v jejich práci jsem našel velmi málo. Pro mě osobně bylo obohacující pozorovat při práci týmy z jednotlivých států, porovnávat jejich způsoby řešení úloh v terénu i při zpracování dat. I přesto, že geodézie je jen jedna, tak drobné vychytávky, jak si práci v terénu usnadnit a lépe zorganizovat, mají všichni.
Jak cvičení dopadlo? Jak v konkurenci šesti států obstáli naši geodeti?
Cvičení podle mě dopadlo dobře a stejný názor měli i jeho účastníci. Všechny týmy splnily stanovené úkoly a vzájemně se obohatily. Dokážou spolupracovat, propojit své přístrojové vybavení, a to i přesto, že každý používá přístroje od jiné firmy. To je velmi důležité pro případné společné nasazení v operaci. Dokážou mapovat objekty a zaměřovat polohu určených bodů v požadovaných přesnostech, sdílet vzájemně naměřená data, zpracovávat měření od všech týmů.
Jak v konkurenci šesti států obstáli naši geodeti?
Naši geodeti obstáli na výbornou. Kromě toho, že plnili stejné úkoly jako ostatní, tak zároveň pro všechny týmy poskytovali službu snímání a zpracování ortofot z jednotlivých prostorů jedním z českých dronů a po celou dobu cvičení zabezpečovali jednu z referenčních stanic GNSS. Rovněž jejich mapový výstup byl na vysoké úrovni, o čem svědčí skutečnost, že z osmi zpracovaných map se v nezávislé soutěži umístila ta naše na třetím místě.
Děkuji Vám za rozhovor.
Autor: Aleš Pelikán, foto: Aleš Mylan, MO