​25.2.2022 • Máme za sebou již druhý ročník noční soutěže Běh Brnem, kterou jako součást praktické výuky pro studenty prvních ročníků obou fakult organizuje mjr. Ing. Luděk Rak. Ph.D. a mjr. Mgr. Bc. Lubomír Gola z Katedry vševojskové taktiky Fakulty vojenského leadershipu. Na akci se stejně jako v minulém ročníku výrazným způsobem podílel tým dobrovolníků – studentů třetího ročníku, letos soustředěný kolem čet. Martina Šálovského, kteří se postarali o skutečně propracovaný a realistický zážitek!

Soutěžící měli za úkol v co nejkratším časovém limitu za pomocí připravených nápověd a indicií překonat překážky na jednotlivých stanovištích, která se nacházela na 15 km dlouhé trase napříč městskými částmi Brna. Konkrétně studenti FVL startovali v Kasárnách Šumavská a po úvodní cestě autobusem do Soběšic běželi připravenou trasou až do Králova Pole. První skupiny vyrazily směrem k prvnímu soběšickému stanovišti na místní rozhlednu krátce po půl osmé a celou soutěž uzavíral tým, který doběhl do cíle na Palackého vrchu nedlouho po druhé hodině ranní. Každé stanoviště představovalo jinou výzvu a vyžadovalo jiné dovednosti a znalosti, které studenti nasbírali v předchozích měsících během studia vč. topografie nebo zdravotní přípravy, zároveň s důrazem na fyzickou kondici. O svoje dojmy se s námi podělili dva ze zúčastněných studentů Katka a Martin.

Katka: Mně se to líbilo hodně, myslím si, že šlo o dobrý trénink na Přípravu v poli. Klíčová pro nás byla spolupráce v týmu – sekci, kterou jsme utvořili a budeme dále tvořit i na nadcházející Přípravě v poli ve Vyškově. Bylo vidět, že to opravdu funguje a všichni jsme si padli do noty.

Martin: Bylo to hodně zajímavě propracované a tímto bychom rádi vyjádřili dík studentům třetích ročníků a oběma majorům, kteří se ujali celé organizace. Určitě jsme si to všichni užili a zároveň si i dost mákli, takže super. Celkově dobře hodnotím zpracování hlavního tématu, které propojovalo všechna stanoviště. Šlo o situaci, kdy „nepřítel" obsadil Brno a bylo třeba od něj jednou získat informace nebo se mu naopak vyhýbat. Byla tam například stage (pozn. stanoviště), kde nás „nepřátelé" vysloveně pronásledovali a museli jsme přes celou městskou část běžet.

Katka: Většina z nás šla podle nápovědy v telefonu a podle mapy asi jen málokdo, takže o to byla orientace snazší. Je pravda, že jsme se na chvíli ztratili, i podle mapy (smích), ale ne nijak významně, že bychom vyloženě bloudili. Jen jsme si přibližně o kilometr prodloužili cestu a to se dalo zvládnout.

Martin: Ale byla tam i jedna skupina, která se ztratila hned na začátku (smích). Ne kvůli tmě, ale proto, že po zjištění odpovědi na hádanku, co běžela v rádiu (pozn. odpověď byla hodiny), ji nezadali do připraveného dokumentu, ale rozhodli se běžet k brněnskému orloji. Tam se chvilku nic nedělo, tak běželi na nádraží, ale nakonec se zdárně zorientovali a dorazili k ostatním na Šumavskou, odkud odjížděl autobus.

Katka: Nejlepší byla nejspíš stage, kde jsme tahali těžké batohy a závaží do kopce a při cestě zpět jsme museli vzít i raněného. Já se nebojím výzev a mám je naopak ráda, takže i když byla tato stage jedna z těch těžších a ke konci jsem už sahala na dno svých sil, mohla jsem si alespoň prověřit svoje limity a to mě vždycky baví.

Bylo některé ze stanovišť opravdu těžce překonatelné?

Katka: Hned na začátku nám dala docela zabrat Einsteinova hádanka, která byla opravdu těžká. Nám konkrétně z ní vyšla dvě místa, kam se vydat, tak jsme to riskli a šli na jedno z nich. Nemyslím si ale, že tam byla nějaká stage, která byla natolik extrémní, že by se nedala zvládnout, to určitě ne a zároveň tam nebylo žádná, která by se mi vyloženě nelíbila.

Jednalo se o soutěž, takže jak budou odměněni ti nejlepší?

Martin: Mjr. Rak nám říkal, že ten, kdo bude makat, získá díky tomu určité výhody právě pro plánovanou Přípravu v poli. Konkrétně ten, kdo doběhl do cíle nejdříve, bude i ve Vyškově startovat jako první a nemusí tak zaměstnání končit příliš pozdě. 

Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho zdaru na pokračování Polní přípravy ve Vyškově.

Autor a FOTO: Adéla Pokorná