​11.2.2022 • Jak zlepšit tělesný komfort vojáků, pohybujících se v rozdílných klimatických a  povětrnostních podmínkách? Jak zkombinovat data různých databází a stanovit model průchodnosti bojové techniky terénem? Jak vyvíjet metody pro testování látek ovlivňujících centrální nervový systém? To je ukázka otázek, na něž ve své vědecké činnosti hledají odpověď tři ženy, působící na Univerzitě obrany.

Nadporučice Ing. Jana Švecová, Ph.D. je starší lektorkou skupiny logistického zabezpečení na Katedře logistiky Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany v Brně. Na katedře působí od roku 2019, a jak ona sama říká: ,,Vše, čím jsem si do té doby ve svém životě prošla a naučila se, do sebe na katedře zaklaplo jako puzzle a začalo mi dávat smysl." Do AČR se nechala zrekrutovat až ve svých 33 letech v roce 2008, když po druhé mateřské dovolené nemohla najít ve svém oděvním oboru pro ni dost uspokojující práci. Vždy ji zajímaly uniformy a působení ve výstrojním skladu ji přivedlo k bádání v oblasti výstrojního zabezpečení a měření vlastností výstroje. Doplnila si odborné vzdělání na Textilní fakultě Technické univerzity v Liberci, kde ji zaujala problematika fyziologického komfortu, která byla z jejího pohledu v té době dosti opomíjená v souvislosti s oblečením pro vojáky a jeho správným vrstvením.

Dalším krokem bylo doktorské studium na UO, obor Vojenská logistika. Cílem vědecké práce Jany Švecové v rámci disertace bylo měřit fyziologické vlastnosti (tepelný odpor, výparný odpor, CLO..) vojenských oděvů při simulaci reálných klimatických podmínek ve vybraných oblastech světa. Na základě výsledků měření byly navrženy modely vrstvení stávajících vojenských oděvů a zpracován návrh metodiky správného systému vrstvení vojenských oděvů a jejich údržby v závislosti na klimatických podmínkách ve vybraných oblastech světa. Hodnocení užitných vlastností výstroje se nadporučice Švecová věnuje i ve své další vědecké práci. Jejím cílem je snaha o zabezpečení optimálního komfortu vojáka prostřednictvím zavedení moderních vojenských oděvů.

Prof. RNDr. Šárka Mayerová, Ph.D., působí v akademickém prostředí nepřetržitě od roku 1998. Svou profesní dráhu začala na střední škole: „Vždy jsem chtěla být učitelkou – nejlépe matematiky a angličtiny. Takového mezioborové studium nebylo v době, kdy jsem se hlásila na vysokou školu, reálné, proto jsem po zralé úvaze a doporučení tatínka (docenta na elektro fakultě VUT) dala přihlášku na studium matematiky a fyziky." Práce na soukromé střední škole v poměrech 90. let však Šárku Mayerovou nenaplňovala. Proto hledala uplatnění jinde a naskytla se jí možnost pracovat na tehdejší Vojenské akademii. „Tady jsem se „našla". Práce mě ohromně bavila, kolegové byli vstřícní a v začátcích mi velmi pomohli. A ruku v ruce s pedagogickou činností přišla potřeba vědecké práce. I zde jsem měla štěstí na školitele v rámci studia Ph.D. profesora Jana Chvalinu, který mne uvedl do tajů vědecké práce," vzpomíná profesorka Mayerová.

Svou vědecko-výzkumnou činnost od počátku své vědecké kariéry zaměřuje do oblasti teorie hyper a fuzzy struktur. V posledních deseti letech směřuje hlavní zájem své vědecké práce ke statistickému zpracování dat, matematickému modelování a využití multikriteriální analýzy v rozhodovacích procesech. Úzce spolupracuje s odbornými katedrami Univerzity obrany v Brně, zejména s Katedrou vojenské geografie a meteorologie a Katedrou bojových a speciálních vozidel. Její přínos spočívá zejména v aplikaci matematických metod pro podporu rozhodovacího procesu, zejména s využitím multikriteriální analýzy a matematické statistiky, dále v modelování neurčitosti v geoprostorových datech za využití fuzzy logiky a teorie fuzzy množin. 

V posledním období se do zorného úhlu veřejnosti výrazně posunula oblast vývoje nových léků. A právě na poli vývoje a testování potenciálních léčiv spolu s prací na dalších vědeckých projektech působí i RNDr. Martina Hrabinová, Ph.D., akademický pracovník na Katedře toxikologie a vojenské farmacie FVZ, kde je také pověřena vedením laboratoře biochemie. V neposlední řadě doktorka Hrabinová také vede studenty bakalářských a diplomových prací. Podílí se rovněž na výuce UO a LFUK v Hradci Králové a souběžně pracuje jako výzkumný a vývojový pracovník v Centru biomedicínského výzkumu FN HK.

Martina Hrabinová započala svoji cestu za vědeckou kariérou v roce 1996, kdy nastoupila na Katedru toxikologie jako laborantka do laboratoře chemické syntézy. Předchozí vzdělání ze Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích již částečně určilo, kterým vědním oborem se bude její pracovní a následně i vědecká činnost zabývat. Na Katedře toxikologie měla štěstí na nadšené a do vědy zapálené kolegy plk. gšt. doc. Daniela Juna, a prof. Kamila Kuču, kteří toho času zahájili studium v doktorském studijním programu. „Oni byli takovým tím impulsem, proč jsem šla studovat vysokou školu. Byla jsem jejich laborantkou, tak mě k tomu postupem času dostrkali." Jejich přesvědčování a vášeň pro obor tak byla pro Martinu Hrabinovou tím prvotním a zásadním podnětem, který vedl k zahájení studia na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové. Zde v roce 2014 získala titul Mgr. ve studijním programu Zdravotnická bioanalytika. V minulém roce pak obhájila dizertační práci Vývoj metod pro testování látek ovlivňujících CNS v doktorském programu Toxikologie na Katedře toxikologie a vojenské farmacie. Současně jsem v tomto roce získala titul RNDr. na Farmaceutické fakultě UK.

 Toxikologie a potažmo vědecká kariéra přináší Martině Hrabinové dle jejích slov variabilitu, možnost se stále učit a věnovat se novým věcem, což věda bezpochyby vyžaduje a poselstvím pro ostatní dívky a žen, které se odhodlávají ponořit se do hlubin vědeckého bádání je, že začít se dá v každém věku.

Autor: Adéla Pokorná