2. 7. 2020 • V polovině června proběhla ve výcvikovém prostoru Březina další fáze projektu, jehož cílem je zavést do výcvikové praxe dosud nepoužívaný způsob střelby, který zesiluje moment překvapení a ubírá nepříteli čas na reakci. Potřebná data při ostré minometné palbě sbírali vědečtí pracovníci spolu se studenty Katedra palebné podpory.

Palba se současným dopadem střel MRSI (Multiple Round Simultaneus Impact) představuje moderní způsob realizace dělostřelecké palby, v rámci které je dělostřeleckými zbraňovými komplety vystřeleno několik střel s různými náměry a náplněmi tak, aby střely dopadly do cíle ve stejném okamžiku. Tento způsob palby poskytuje moderním dělostřeleckým zbraňovým kompletům výhodu při vedení dělostřeleckých paleb, a to v překvapivosti (okamžitý fyzický a psychologický účinek v cíli) a taktické výhodnosti (pokrytí cíle větším množstvím munice současně), a to i s menším množstvím použitých zbraní.

U starších dělostřeleckých zbraňových kompletů, kterými disponuje dělostřelectvo AČR, nebylo dosud odvozeno praktické využití MRSI. Katedra palebné podpory Univerzity obrany v Brně připravila projekt „Palba se současným dopadem střel u dělostřelectva AČR“. Projekt se zabývá možností plnění palebných úkolů s využitím MRSI u dělostřelectva AČR (minometů a děl). „Pokud dosáhneme našeho záměru a řekneme, že jsme schopni střílet manuálně, tak upravíme metodiky pro postřelování cílů v rámci účinné střelby dělostřeleckých jednotek a tím se zvýší efektivita a účinek paleb v cíli,“ popisuje smysl projektu major Michal Šustr, jehož praktické zkušenosti z předchozího působení u dělostřeleckého pluku v Jincích byly jedním z podnětů pro realizaci projektu.

Dalším výstupem minometného experimentu bude diplomová práce rotné Martiny Brázdové. „Střelby budou jedním z podkladů pro její zpracování. Výsledkem by pak měla být příprava metodiky pro útvary, které by podle ní měly začít střílet,“ říká studentka čtvrtého ročníku. V této fázi ji zajímá, kolik času zaberou jednotlivé fáze obsluhy minometu.

Utřídit a správně vyhodnotit získaná data není snadné. Proto je v projektu kromě příslušníků Katedry palebné podpory a Katedry informatiky a kybernetických operací angažována i doktorka Veronika Lacinová z Katedry kvantitativních metod. Její zapojení spočívá ve zpracování získaných a roztříděných dat pomocí statistických metod tak, aby byla jednoduše a jednoznačně interpretovatelná.

Autoři: Michal Šustr a Viktor Sliva