3. 4. 2020 • Kapitánka Klára Kubelková z Katedry molekulární patologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové se rozhodly předávat svoje zkušenosti v používání ochranných pomůcek dalším pracovištím, které se podílejí na boji s koronavirem.

Není pochyb o tom, že situace kolem pandemie koronaviru SARS-CoV-2, které nyní všichni společné čelíme, vyvolává řadu otázek, obav a nejistot. A jednou z těch zásadních je otázka osobní ochrany před touto nákazou. V koloběhu všedních dní si velikost mikrobiálního světa, kterým jsme dennodenně obklopeni, uvědomí jen málokdo z nás. V případě vzniku nerovnováhy těchto dvou světů se však situace dokáže velmi rychle změnit. Spolu to však zvládneme! Toto heslo platí pro posledních pár týdnů více než dřív, a proto zástupci Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Hradec Králové vyrážejí do "terénu" podělit se o svoje nabyté pracovní zkušenosti v oblasti práce s rizikovými patogeny a ochraně proti nim.

V rámci standardní výuky pregraduálních studentů poskytují kapitánka Kubelková a Alena Myslivcová Fučíková svoje zkušenosti studentům v rámci praxe, jak zacházet s ochrannými pomůckami. Předmět Práce s vysoce rizikovými agens je zaměřen právě na získání teoretických a praktických dovedností při práci v biologických laboratořích biologické bezpečnosti typu 2 (BSL2) a vyšších. Studenti tak získají přehled o problematice rizikových a vysoce rizikových agens, manipulaci s nimi, řešení rizikových situací, dále přehled o legislativních požadavcích na práci s nimi a v neposlední řadě také přehled o možnostech dezinfekce a dekontaminace. Obě vědecké pracovnice, které se na této specifické výuce podílejí, absolvovaly poměrně unikátní kurz BSL3/BSL4 Training course for scientists v Instutitu virologie v německém Univerzitním lékařském centru v Goettingenu a obě v ochranných oblecích, nutných pro úroveň BSL3, běžně ve své praxi pracují.

V současné době obě předávají své znalosti a zkušenosti zdravotnickému personálu zapojenému do zvládání koronavirové pandemie, kterou lze s určitým zjednodušením označit jako biologickou krizi. Nejprve byly Klára Kubelková spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou pozvány do Oblastní nemocnice Trutnov, kde vzniklo odběrové místo pro pacienty s podezřením na COVID-19. S tamním personálem probíraly, jak se nejlépe chránit dostupnými ochrannými prostředky, a prakticky ukázaly, na co si dát pozor, když si na tento typ oblečení pracovníci teprve zvykají. Po diskuzi se zdravotníky obě vědecké pracovnice zhodnotily, že personál nemocnice je na situaci velmi dobře připraven a stačilo předat jen pár specifických návyků z praxe, aby se jim pohodlně pracovalo. Po dohodě s ředitelem Oblastní nemocnice Trutnov Miroslavem Procházkou došlo také k zapůjčení filtroventilační jednotky, kterou například dobře znají právě studenti ze společné speciální výuky.

Dostat však pandemii COVID-19 pod kontrolu má České republice pomoci vyšší míra testování populace na tento nový typ koronaviru. Celá řada klinických pracovišť je již přetížena a do analýz vzorků se tedy postupně zapojují i vědecké ústavy a univerzity. Proto kapitánka Klára Kubelková spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou reagovaly na výzvu Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu AV ČR a odjely znovu do terénu podělit se o své praktické zkušenosti. Tentokrát navštívily Centrum BIOCEV a Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy se jako jedno z vědeckých pracovišť zapojilo do iniciativy akademických zařízení, jejímž cílem je zrychlit testování populace na přítomnost viru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19. Jak uvádí hlavní koordinátorka testů v centru BIOCEV Ruth Tachezy, pro testování byla vyhrazena a speciálně upravena laboratoř splňující nejvyšší nároky na práci s infekčními biologickými vzorky. Pracovníci, kteří jsou určeni pro práci s pacientskými vzorky, byli řádně proškoleni a své poznatky před samotným započetím práce měli možnost konzultovat.

Právě zapojení vědeckovýzkumných pracovišť je logickým řešením problému nedostatku testovacích míst včetně nedostatku kvalifikovaného, odborně zaškoleného, personálu. Z tohoto důvodu pracoviště Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR poskytlo svoje zázemí biologických laboratoří pro schválené testování vzorků s podezřením na COVID-19 a nechalo proškolit své laboratorní pracovníky vědeckým týmem z Hradce Králové. Vedení ústavů a laboratoří akademie věří, že tato aktivita může zásadním způsobem navýšit kapacity v testování přítomnosti koronaviru. K tomu, aby tyto laboratoře mohly bezpečně pracovat, je nezbytně nutná znalost správného použití ochranných pomůcek pracovníky, což je právě jednou z nejdůležitějších součástí celého testovacího procesu. To potvrdil ředitel CZ-OPENSCREEN, Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Petr Bartůněk. Využitím správné laboratorní praxe v práci s rizikovými agens dodané hradeckými vědci v kombinaci se špičkovou intergrovanou robotickou HST stanicí, která je na tomto pracovišti dostupná, se toto vědecké pracoviště akademie stává jednou ze stěžejních infrastruktur s možností velkokapacitního testování přítomnosti SARS-CoV-2 v přijímaných vzorcích.

Prioritu správného použití ochranných pomůcek v rámci současného testování a diagnostiky vzorků na přítomnost viru SARS-CoV-2, která má zemezit přenosu viru na personál laboratoří, potvrdil také vedoucí Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR Peter Šebo, se kterým byla celá návštěva těchto vědeckovýzkumných pracovišť konzultována.

Spolu to zvládneme!

Autor: Klára Kubelková, foto: Klára Kubelková a Alena Myslivcová Fučíková