​30.4.2019 • Své praktické zkušenosti z účasti v operaci Pouštní bouře, jež byla na přelomu let 1990 a 91 součástí války v Perském zálivu, předal studentům Univerzity obrany v rámci odborné přípravy major ve výslužbě Roger Johnson. Tento někdejší příslušník americké armády sloužil převážnou část své 22 let dlouhé vojenské kariéry v Německu, dnes žije se svou českou manželkou v Brně.

„Měli jsme k dispozici plány, jak dostat techniku z Ameriky do Německa, ale neexistoval žádný plán, jak ji přepravit z Německa na Blízký východ," popsal Roger Johnson výchozí situaci vojenské kampaně, která se uskutečnila jako reakce na okupaci Kuvajtu Irákem 2. srpna roku 1990. Například Německé dráhy měly pro přepravu tanků a další techniky volné kapacity až v horizontu dvou měsíců. Proto byly nakonec k přepravě stovek obrněných vozidel do přístavu Bremenhaven použity říční lodě.

Roger Johnson se podílel na přepravě 3. obrněné divize. Ovšem i poté, co technika dorazila do Saudské Arábie jako východiska akce, se objevily další komplikace. Systém GPS byl tehdy v plenkách a v provozu byly pouhé dva satelity, které se několikrát denně odmlčely. „Tady u nás vidím kolem sebe les, kopec, řeku, tak se vždycky na mapě najdu, ale tam se táhne stovky kilometrů pustá poušť," vzpomíná americký veterán na události zpřed tří desetiletí. Bylo to v době, kdy se při navigaci museli spolehnout na signál radiomajáků, s jejich pomocí se orientovali s přesností na 300 metrů, hluboko v poušti pak na dnes nepředstavitelných 500-800 metrů.

Na dotaz posluchačů pak Roger Johnson uvedl dva okamžiky, kdy se ocitl v přímém ohrožení života. Poprvé to bylo, když si chtěli s kolegy zkrátit cestu a vjeli do minového pole, podruhé, když s vozidlem najeli na nevybuchlou munici.

Autor: Viktor Sliva  

  Sdílet na Facebooku   Sdílet na Twitteru