5.6.2017 • Ve dnech 24. až 26. května 2017 přiletěla na fakultu vojenského zdravotnictví UO v Hradci Králové delegace bělehradské Vojenské lékařské akademie (MMA), složená z děkana, profesora Nebojsy Jovicee, a docentky Sneženy Djordjevic.

Instituce, jejímiž jsou představiteli, je v Srbsku velmi významným lékařským, vzdělávacím a výzkumným centrem s vysokou mezinárodní reputací. Celý komplex je rozložen na 21 hektarech plochy a nemocniční budovy zabírají 180 000 metrů čtverečních. Dvacetsedm klinik obhospodařuje celkem  1 200 lůžek. Kromě těchto oddělení zde lze nalézt dalších 17 institutů, včetně Národního centra pro otravy, samozřejmě emergency a jednotku pro transplantace. Během roku je v nemocnici ošetřeno v průměru 230 000 pacientů , a to jak vojenských, tak civilních.

Naprosto unikátní je projekt tzv. volných střed. V tento den je nemocncie otevřena  komukoliv se srbským občanstvím, včetně nepojištěných klientů, kteří jsou ošetřeni zdarma. Znamená to sice na jednu stranu velkou administrativní a ekonomickou zátěž, na druhou stranu to obzvláště mladým lékařům a studentům přináší velké zkušenosti. A v neposlední řadě je to ukázka humánního přístupu k pacientům. Obdobnou situaci měla autorka tohoto článku možnost vidět v praxi ve Spojených státech, kdy vládní instituce CDC (Centers for Disease Control and Prevention) poskytuje  diagnostický servis, v případě nutnosti léky pro kohokoli, kdo požádá, jak na území USA, tak ve světě. V posledních dvaceti letech  provozuje také  tzv. plovoucí  nemocnici – špičkově vybavené zdravotnické zařízení na lodi, která obeplouvá Latinskou Ameriku, se souhlasem  daných vlád kotví v přístavních vodách a zdarma poskytuje lékařskou péči potřebným.

Ale vraťme se zpět k MMA v Bělehradě. Druhý březen je každoročně slavnostním dnem - v roce 1844 to byl princ Alexander Karadjordjevic, kdo v tento den stál u založení celé této instituce.  Není bez zajímavosti, že historií této instituce se prolíná dlouhodobá spolupráce s naší zemí.

Byla to právě tato instituce, která byla aktivní  v tragickém období epidemie pravých neštovic roku 1972 v bývalé Jugoslávii. Jedná se o jednu z nejdramatičtějších událostí dvacátého století, která se odehrála na Balkánském poloostrově, s naprosto enormními ekonomickými a sociálními konsekvencemi. Centrem epidemie bylo Kosovo a Bělehrad.  Jugoslávská populace byla proti pravým neštovicím očkována, a poslední známý případ onemocnění pocházel z roku 1930. To zapříčinilo pomalou odpověď lékařské obce, která nebyla na znovuobjevení daného onemocnění připravena (obdobný problém se udál na počátku epidemie Eboly v Západní Africe v roce 2013).

V říjnu 1970 rodina afgánských poutníků (v Afgánistánu byl v té době znám endemický výskyt pravých neštovic) putovala do Mashhadu v Iránu a spustila masivní epidemii v této zemi. Poutníci postupně roznesli pravé neštovice z Iránu do Sýrie a Iráku (1972). Na jaře roku 1972 se pak třicetiosmiletý kosovský Albánec Ibrahim Hoti zúčastnil  pouti do Mekky. Při té příležitosti navštívil i svatá místa v Iráku, kde tou dobou  byly nemocní pravými neštovicemi. Hoti se vrátil domů 15. února s vědomím, že se necítí dobře. Začalo epidemické šíření jedné z nejnebezpečnějších nemocí vůbec, které je dnes velmi detailně a jmenovitě zmapováno. Po počáteční pomalé reakci byl vyhlášen zvláštní stav, zákazy shromžďování, byly uzavřeny státní hranice a zakázáno cestování. Hotely byly zrekvírovány pro účely karanténních opatření a deset tisíc lidí, kteří měli kontakty s virem bylo drženo pod kontrolou armády. Celkový počet osob v karanténě nakonec dosáhl 15 595, do izolace bylo uzavřeno celkem 13 816 vesnic.

Došlo k masivní revakcinaci veškerého obyvatelstva, a to za pomoci WHO. Prakticky celá populace tehdejší Jugoslávie, tj. okolo dvaceti miliónů lidí byla přeočkována.

Na počátku této kampaně měla Jugoslávie k dispozici pouze jeden milión očkovacích dávek, nicméně díky mezinárodní pomoci jich v krátké době bylo dostatečné množství.  V Bělehradě bylo očkováno 1 205 792 lidí a 310 380 bylo přeočkováno. Byl použit speciální očkovací nástroj  tzv. jet-gun, který umožnil očkovat během hodiny tisíc pacientů.

Zhruba v půlce května byla epidemie zastavena a země se vrátila k normálnímu životu. Celkem 175 lidí během epidemie pravými neštovicemi onemocnělo a 35 (20%)  jich zemřelo.

Vraťme se z historie boje proti infekčním nemocem do současnosti.  Mezi srbskou akademií a naší fakultou probíhá rok od roku intenzivnější spolupráce, a současná návštěva jejích vysokých představitelů otevřela další možnosti. V nejbližší době to bude měsíční pobyt dvou našich studentů v srpnu 2017 na chirurgickém oddělení  MMA. V běhu je možnost výměny hostujících profesorů a docentů, přednášejících na obou institucích, stejně jako plán rozvoje dalších společných projektů.

Poslední den programu se pak nesl v odlehčeném duchu návštěvy nedaleké pevnosti Josefov.  Naši hosté obzvláště ocenili prohlídku Bastionu I a tereziánských kasemat za svitu svíček. Vrcholem  byl průchod přístupnou částí soustavy protiminových chodeb za naprosté tmy.

Autor: Vanda Boštíková, foto: Dita Zetochová, Vanda Boštíková