​6.10.2015 • Studenti Univerzity obrany opět vyrazili na trasu pochodu, který je provedl československým pohraničním opevněním, tentokrát v prostoru „stavebního úseku“ Trutnov, konkrétně pevnostním uzávěrem u obce Odolov a Chlíbce. Trasa pochodu měřila 32 km a vedla krásnou krajinou Jestřebích hor, i částí Adršpachu.

Při putování měli studenti možnost vidět vybudovanou linii lehkého opevnění, kterou tvoří objekty lidově zvané „Řopíky“. Toto pojmenování dostaly podle tehdejšího Ředitelství opevňovacích prací, které výstavbu opevnění řídilo.

Z objektů těžkého opevnění jsme měli možnost vidět, jak několik postavených „srubů“, ve hrubé stavbě ještě bez terénních úprav okolí, stálo v podstatě ve stavební jámě. I tak působily mohutně a majestátně. Jinde byly pouze základové desky pro budoucí objekty, kde už ale byla připravena studna daného objektu. Celý úsek měl být vybudován v roce 1939.

Vrcholem putování byla prohlídka pěchotního srubu T-S-26, který byl členy Klubu vojenské historie (KVH) Odolov rekonstruován s cílem, co nejvěrněji zachytit podobu objektu po úplném dokončení. V objektu byly tedy k vidění funkční diesel agregát, makety střílen, vzduchoventilace, do objektu osazené imitace pancéřových zvonů a další zařízení. Jediné, co se zatím nepodařilo k ještě větší autentičnosti udělat, je překážkový systém, který tvořil nedílnou součást našeho pohraničního opevnění.

Pochod se těšil po celou dobu velkému zájmu studentů, mohl za to také odborný výklad kapitána PhDr. Stanislava Balíka z VeV-VA a štábního praporčíka Bc. Libora Pliešovského z UO. Bylo více než symbolické, že se pochod organizoval v předvečer 77. výročí všeobecné mobilizace z roku 1938.  Pochod byl organizován pod záštitou Československé obce legionářské jednoty Hradec Králové s tímto mottem: „Potud národ svůj, pokud šetří svých památek“ (K. J. Erben).

Rok 1938 je až do dnešních dnů vnímán rozporuplně. Snaha a ochota bránit se není vykládána jednotně, i proto, že některá fakta ještě stále nejsou k dispozici. A tak si zde dovolím přiložit jeden příspěvek, pamětníka této události. Významný meziválečný novinář, pozdější vůdčí osobnost československého exilu po roce 1948, Ferdinand Peroutka napsal: „Byť bychom měli sebevíce sympatií k podobě západního člověka a k půvabům jeho politického systému, bylo nám až do dna se přesvědčit, že samo spojenectví s ním nám nezaručuje národní bezpečnost. To není teorie to je prokázaný historický fakt.“

Pro zájemce o vojenskou historii přikládám odkaz na muzeum v objektu T-S-26 www.t-s26.cz a ještě jednu informaci o KVH Odolov, toto sdružení vlastní ještě další neméně zajímavé muzeum v obci Malé Svatoňovice.

Autor: Libor Pliešovský, foto: Oldřich Faifer​ ​​