6.10.2015 • Studenti Univerzity obrany opět vyrazili
na trasu pochodu, který je provedl československým pohraničním opevněním,
tentokrát v prostoru „stavebního úseku“ Trutnov, konkrétně pevnostním
uzávěrem u obce Odolov a Chlíbce. Trasa pochodu měřila 32 km a vedla krásnou
krajinou Jestřebích hor, i částí Adršpachu.
Při putování
měli studenti možnost vidět vybudovanou linii lehkého opevnění, kterou tvoří objekty
lidově zvané „Řopíky“. Toto pojmenování dostaly podle tehdejšího Ředitelství
opevňovacích prací, které výstavbu opevnění řídilo.
Z objektů
těžkého opevnění jsme měli možnost vidět, jak několik postavených „srubů“, ve
hrubé stavbě ještě bez terénních úprav okolí, stálo v podstatě ve stavební
jámě. I tak působily mohutně a majestátně. Jinde byly pouze základové desky pro
budoucí objekty, kde už ale byla připravena studna daného objektu. Celý úsek
měl být vybudován v roce 1939.
Vrcholem
putování byla prohlídka pěchotního srubu T-S-26, který byl členy Klubu vojenské
historie (KVH) Odolov rekonstruován s cílem, co nejvěrněji zachytit podobu
objektu po úplném dokončení. V objektu byly tedy k vidění funkční
diesel agregát, makety střílen, vzduchoventilace, do objektu osazené imitace
pancéřových zvonů a další zařízení. Jediné, co se zatím nepodařilo k ještě
větší autentičnosti udělat, je překážkový systém, který tvořil nedílnou součást
našeho pohraničního opevnění.
Pochod se
těšil po celou dobu velkému zájmu studentů, mohl za to také odborný výklad kapitána
PhDr. Stanislava Balíka z VeV-VA a štábního praporčíka Bc. Libora Pliešovského
z UO. Bylo více než symbolické, že se pochod organizoval v předvečer 77.
výročí všeobecné mobilizace z roku 1938.
Pochod byl organizován pod záštitou Československé obce legionářské
jednoty Hradec Králové s tímto mottem: „Potud národ svůj, pokud šetří
svých památek“ (K. J. Erben).
Rok 1938 je
až do dnešních dnů vnímán rozporuplně. Snaha a ochota bránit se není vykládána
jednotně, i proto, že některá fakta ještě stále nejsou k dispozici. A tak
si zde dovolím přiložit jeden příspěvek, pamětníka této události. Významný
meziválečný novinář, pozdější vůdčí osobnost československého exilu po roce
1948, Ferdinand Peroutka napsal: „Byť bychom měli sebevíce sympatií k podobě
západního člověka a k půvabům jeho politického systému, bylo nám až do dna se
přesvědčit, že samo spojenectví s ním nám nezaručuje národní bezpečnost. To
není teorie to je prokázaný historický fakt.“
Pro zájemce
o vojenskou historii přikládám odkaz na muzeum v objektu T-S-26 www.t-s26.cz a ještě jednu informaci o KVH Odolov, toto sdružení vlastní
ještě další neméně zajímavé muzeum v obci Malé Svatoňovice.
Autor: Libor Pliešovský, foto:
Oldřich Faifer