7.5.2015 • Na Katedře vojenské geografie a meteorologie Fakulty vojenských technologií Univerzity
obrany je řadu let vyvíjen postup, jak modelovat pohyb vojenských vozidel
pomocí digitálních geografických dat. K ověření funkčnosti zde vyvinutých
fyzikálních, matematických a informačních modelů byly 4. až 7. května 2015
uskutečněny ve Vojenském újezdu Libavá zkoušky s technikou, která je
v české armádě nejčastěji používána. Cílem výzkumného záměru katedry je,
aby modely mohli používat v praxi velitelé a příslušníci štábů jednotek
AČR.
Pro testy byla využita standardní
geografická data, která jsou k dispozici celé armádě. Zejména byl využit
nejnovější výškový model DMR5 vytvořený z leteckého laserového skenování.
Z těchto dat byly vypočítány modely průchodnosti pro poskytnutou vojenskou
techniku, konkrétně tank T-72M4 CZ, bojová vozidla
BVP-2, Iveco LOV a Pandur II CZ a přepravní prostředky Tatra 815 8x8, Tatra 810,
UAZ 469 a Landrover 110. Veškerou techniku poskytla 7. mechanizovaná brigáda
v rámci spolupráce mezi Univerzitou obrany a jednotkami AČR. Na přímé
geografické podpoře se podílela i skupina příslušníků Vojenského geografického
a hydrometeorologického úřadu Dobruška se soupravou SGEOB.
Vlastní testy byly provedeny
v prostorech taktických směrů na cvičišti. Jednotlivá vozidla projížděla
plánovanými trasami a jejich jízda byla přesně zaznamenávána geodetickými
přijímači GNSS. Po celou dobu testů byl měřen stav atmosféry.
Pro zpřesnění modelu průchodivosti
vozidel a průchodnosti terénu bylo provedeno snímání provozních údajů
z vozidlových sítí pohonu vozidel AČR, a to T-72M4 CZ, Pandur II CZ, Iveco
LOV a Tatra 810. Tato vozidla jsou vybavena sběrnicemi podle standardu SAE
J1939 a J1708, případně jejich kombinací a z těchto sběrnic byly
zaznamenávány všechny dostupné parametry z řídících jednotek motoru,
automatické převodovky, systému rozdělování točivého momentu, ABS a dalších,
dle vybavenosti jednotlivých vozidel. V těchto záznamech budou využity
především údaje o ovládání vozidla řidičem a chování vozidla při průjezdu
nerovností terénu, tedy například poloha plynového pedálu, brzdového pedálu,
otáčky motoru, rychlost vozidla, teploty a tlaky v chladicí a mazací
soustavě, ovládání uzávěrek diferenciálů a další dostupné provozní údaje. Ty
pak poslouží k upřesnění modelu průchodnosti terénu.
Součástí pořízených záznamů byly i
záznamy prostoru před vozidlem při pohybu videokamerou a pořízena
fotodokumentace. Tato část byla realizována Katedrou bojových a speciálních
vozidel FVT spolu se studenty oboru Bojová a speciální vozidla, kteří zároveň
získávali důležité informace k jejich studentské vědecké činnosti.
K měření a záznamu dat byla použita profesionální technika a vybavení
z Laboratoře vetroniky Univerzity obrany.
Přesné výkonové parametry vozidel byly
rovněž testovány pracovníky Vojenského technického ústavu pozemního vojska ve
Vyškově. Všechna naměřená data budou v následujícím období podrobně
vyhodnocena a na základě jejich rozborů budou všechny modely upraveny tak, aby je
bylo možné postupně aplikovat v rozhodovacích procesech velitelů a příslušníků
štábů jednotek AČR.
V rámci testování techniky byly
prováděny i zkoušky zaměřené na průchodivost techniky lesními porosty
s uplatněním tlakových a tahových dynamometrických testů. Dále byly prováděny
testy únosnosti půd s využitím penetrometrických metod a byly odebírány i
půdní vzorky na zrnitostní a vlhkostní rozbory. Na těchto úkolech se podíleli i
akademičtí pracovníci z Mendelovy univerzity v Brně.
Z hlediska cílů výzkumného záměru
byly testy velice užitečné. Jednak se prokázala užitečnost modelů průchodnosti
terénu, na druhé straně se projevily i jejich slabé stránky, které se bude
řešitelský tým snažit odstranit v průběhu dalších prací, v rámci
nichž je nutné nasbíraný bohatý materiál zpracovat a vyhodnotit. Testy
průchodnosti ale ukázaly i cestu, jak účinně propojit akademickou sféru
vojenského vysokého školství s vojskovou praxí vojenských útvarů.
Autor: Václav Talhofer, Tomáš Túró
