16.12.2014 • Již
v polovině příštího roku bude vysoce automatizovaný kolový robot Taros V2,
oceněný na mezinárodní výstavě Future Forces & Conference 2014 cenou Zlatý
Future Forces, nasazen do prvních praktických zkoušek společně s cvičícími
jednotkami české armády. Na vývoji robotického zařízení z produkce
VOP CZ se podílí Univerzita obrany prostřednictvím týmu vedeného podplukovníkem
docentem Janem Mazalem.
Podplukovník Jan Mazal z Katedry taktiky Fakulty vojenského
leadershipu UO působí také jako hlavní koordinátor českých vysokých škol
(Univerzita obrany, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoké
učení technické v Brně a České vysoké učení technické v Praze) a státního podniku
VOP CZ, sdružených v rámci Centra pro pokročilou outdoorovou robotiku CAFR
(Center for Advanced Field Robotics). Toto centrum si klade za cíl sdružovat odborníky z oboru a také
přenášet výsledky výzkumu z akademického prostředí do praxe.
Zavádění automatizovaných a
robotizovaných systémů dnes není doménou pouze v průmyslové a vědecké praxi,
ale také ve složitém ekonomickém a operačním prostředí moderních armád.
Spolupráce státního výrobního a vývojového podniku VOP CZ se sídlem v Šenově u Nového
Jičína s Univerzitou obrany na vývoji pozemního kolového prostředku začala na
konci roku 2012. Výsledkem vývoje byly technologické demonstrátory Taros 4×4
TCX G2 a Taros 6×6 Furbo, které sloužily k odzkoušení potřebných technologií a
k získání potřebného know-how. Na základě získaných zkušeností byl vyvinut
prototyp vozidla Taros V2.
Robot Taros 6×6 V2 je na první pohled podobný
americkému systému SMSS (Squad Mission Support System) od General Dynamics Land
Systems. Vzhled a úkoly jsou podobné, ale přístup ke konstrukci je zcela
odlišný. Základní stavebním blokem českého robota je kolová část s integrovaným
elektrickým motorem, převodovkou a závěsným mechanismem. Každé kolo robota je
výkonově a směrově řiditelné, součástí bloku je tak i elektromechanický
šroubový aktuátor pro natáčení kol.
„My pracujeme na klíčovém prvku celého
systému – na softwaru vyšší úrovně, který vozidlo řídí. To vše za použití prvků
umělé inteligence řešící proces (taktické) autonavigace,“ popisuje podplukovník
Jan Mazal podíl Univerzity obrany na vývoji Tarosu V2 a vysvětluje, jak se
softwarové požadavky projevují na konstrukci zařízení: „Systému, který vozidlo
ovládá, musí odpovídat jednotlivé konstrukční prvky – to se týká třeba výkonu a
způsobu ovládání jednotlivých kol. Konstruktéři se pak na základě těchto
požadavků snaží vybrat nebo navrhnout nejvhodnější komponenty.“
Právě ve zmíněném případě se Taros
pyšní unikátní konstrukcí, kdy každá náprava je samostatně ovládána, což
přináší značné výhody při pohybu a manévrování - natočením krajních kol se vozidlo
například dokáže velmi rychle otočit na místě a zvládá také tzv. krabí pohyb.
Přitom robot disponuje plným výkonem i ovládacími schopnostmi při jízdě vpřed i
vzad.
Taros V2 ve své současné podobě je
již prototypem, na jehož základě je možné realizovat sériovou produkci. Na
rozdíl od demonstračních předchůdců má řadu vylepšení – počínaje dvakrát
silnějším pohonem, přes nové aktuátory až po výrazně vyšší odolnost celé
konstrukce. Základem systému je samostatný modul 4×4, v němž jsou umístěny
lithium-fosfátové akumulátory, dále veškerá řídicí a komunikační elektronika a
modulární senzorická nástavba. Tento základní prvek lze podle přání zákazníka
rozšířit o další moduly 2x2 s nejrůznějšími funkcemi – od prostého
rozšíření ložné plochy, přes vybavení robotickou rukou, zbraňovou stanicí až po
agregát pro výrobu elektrické energie, který výrazně prodlužuje dojezd robota. Univerzita
obrany se podílí na vývoji těchto nástaveb. Jde například o zbraňovou stanici pro lafetaci širokého spektra zbraní včetně ručních, jako
je útočná puška CZ 805 BREN.
Pro první praktické zkoušky vozidla
Taros V2, které jsou plánovány na letní měsíce roku 2015, je připravováno
několik scénářů, které mají otestovat schopnosti a možnosti zařízení
v různých variantách operačního nasazení. „Může jít například o podporu
průzkumu, kdy robot jako předsunutý prvek bude získávat důležité informace o
nepříteli, aniž by byli nebezpečí vystaveni vojáci. Dále pak může vozidlo
sloužit jako nosič těžších zbraňových systémů, což zvětší palebnou sílu jednotky.
A v neposlední řadě lze Taros využít jako logistickou platformu pro zásobování,
převozy munice a podobně,“ upřesňuje podplukovník Mazal.
Robotické systémy jsou budoucností každé vyspělé armády. Létající
drony jsou již běžnou výbavou prakticky každé armády. Nyní je řada na pozemních
robotech.
Text: Viktor Sliva, foto: VOP CZ a archiv
UO
