24.10.2014 • Do
jaké míry jsou lidé ochotni sdílet prostřednictvím komunikačních technologií
své soukromí a jak má být pojímána jeho ochrana. To byly dvě z mnoha otázek,
o nichž se ve čtvrtek 23. října hovořilo na semináři s názvem Soukromí a
bezpečnostní rizika v kyberprostoru, který proběhl v prostorách
Univerzity obrany. Seminář se uskutečnil v rámci Evropského měsíce
kybernetické bezpečnosti a uspořádalo ho Národní centrum bezpečnějšího
internetu ve spolupráci s hostitelskou Univerzitou obrany a Studentským
klubem AFCEA, který při ní působí.
Právní stránkou ochrany soukromí se ve
svém vystoupení zabýval Jakub Harašta z Masarykovy univerzity. „Podstatné
je najít správnou proporci mezi snahou státu o maximální bezpečnost a tlakem
občanů zachovat si svá distributivní informační práva. Ale tento tlak
zespodu nyní chybí, naopak se na internetu chováme jako malé děti,“
zhodnotil současnou situaci Jakub Harašta s odkazem na množství osobních
informací, které jsou distribuovány například prostřednictvím sociálních sítí.
Aktuální rizika pro uživatele internetu
shrnula Andrea Kropáčková, zastupující správce národní domény NIC.CZ a národní
CSIRT. CZ, jež se podílí na řešení incidentů týkajících se kybernetické
bezpečnosti v sítích provozovaných v České republice. Upozornila
především na to, že svým chováním na internetu otevíráme do svých
elektronických zařízení bránu pro programy, jež mohou sloužit ke kumulovaným
útokům na vybrané servery. „Bezmyšlenkovitě klikáme na odkazy, které nám
přijdou, otevíráme e-mailové přílohy, které už na první pohled vypadají
podezřele, a stahujeme data, o kterých nevíme, zda jsou bezpečná,“ uvedla
Andrea Kropáčková typické příklady chyb, kterých se uživatelé internetu
dopouštějí.
Stále častějším cílem kybernetických
delikventů se stávají chytré mobilní telefony, zvláště ty na platformě Android.
„Škodlivé kódy, které je možné do telefonu stáhnout spolu s daty
z nezabezpečených či neznámých zdrojů, mohou například generovat volání
nebo zasílání SMS na prémiová čísla či do zahraničí, což má přímý finanční
dopad na uživatele,“ upozornil na jeden ze současných trendů Jiří Palyza,
výkonný ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu.
Semináře se účastnili především studenti
vysokoškolských oborů specializujících se buď přímo
na kybernetickou bezpečnost, nebo na související témata – bezpečnostní a
krizový management, informační bezpečnost, právo apod.
Seminář probíhal ve dvou
blocích, a to Soukromí a kybernetická bezpečnost a Hackeři a kyberútoky.
Účastníci semináře se zabývali kybernetickou bezpečností jak z pohledu
legislativní úpravy, tak i aplikační praxe, souvislostmi současných
bezpečnostních hrozeb a ochrany soukromí a v neposlední řadě se zaměřili
na analýzu možných dopadů Zákona o kybernetické bezpečnosti v praxi (zákon
nabývá účinnosti od 1. ledna 2015).
Autor: Viktor Sliva
