13.10.2014 • Univerzita
obrany připravila ve dnech 6. až 8. října prezentaci pro studenty bezpečnostně
právních akademií a středních odborných škol ochrany osob a majetku. Více než
čtyři desítky zájemců strávily tři dny ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina.
Studenti se kromě praktických dovedností procvičovali také v odpovědnosti
jednotlivce za výkon týmu a týmu za jednotlivce.
Ve
stráni mírně se svažující od dlážděné silnice protínající výcvikový prostor
jsou směrem k nevelké vodní ploše v řadě za sebou rozmístěny
jednotlivé prvky bojové dráhy – bludiště, betonová stěna, příkop, lávka, skruže
a další. Téměř padesátičlenná skupina mladých mužů a dívek převážně
v maskáčích se právě seskupila kolem rohatek potažených ostnatým drátem. Vedoucí
výcviku jim vysvětluje, jak vlastním tělem vytvořit můstek přes pichlavou
překážku. Když se s rozvahou rozloží na drátěný rošt, klade nárt pravé
nohy do podkolení jamky druhé dolní končetiny, aby tak vytvořil první schod.
„Buďte ke svým kolegům ohleduplní, nepřecházejte je po špičkách, ale našlapujte
na ně celými chodidly, abyste rozložili svou váhu na větší plochu,“ uděluje
poslední rady a dává pokyn prvním dobrovolníkům, aby si vyzkoušeli roli živé
lávky.
Docent
Zdeněk Flasar z Katedry taktiky Fakulty vojenského leadershipu za pomoci
osmi studentů – členů skupiny Commandos připravil pro účastníky prezentace
program, v jehož rámci byli vedeni k přijímání a uplatnění závěrů a
opatření v situacích, kdy jim (simulovaně) hrozilo menší či větší nebezpečí ze
strany prostředí, v němž plnili úkoly. „Pokud například zaujímali na delší dobu
nějaký prostor, a to zejména během obou nocí strávených ve výcvikovém území,
museli jej zajistit tak, aby se do prostoru a jeho blízkosti nedostaly
nekontrolovaně žádné jiné osoby,“ popisuje jednu ze složek výcviku docent
Flasar.
Během
první noci tak obě skupiny, do kterých byli studenti rozděleni, hájili svá
útočiště a naopak se snažili získat průzkumem co nejvíce informací o svých
protivnících. „Taky bylo dobré, jak jsme se ve skupině museli podělit o jídlo,
které jsme měli k dispozici,“ vzpomíná na tuto noc Martin Pluhař ze Zlína.
„No to právě nebylo dobrý, protože ho nebylo moc,“ oponuje mu jeho kolega. Oba
se však shodnou na tom, že je noční zaměstnání hodně zaujalo.
Dopoledne
druhého dne tráví studenti na již zmíněné bojové dráze. Docent Flasar na
některých překážkách zařazuje soutěže. Tak tomu je i u skruží překrytých
zeminou. Čtyřčlenné týmy mají za úkol proplazit se skruží a jeden z jeho
členů musí ve skruži nejprve odložit boty a svrchní vrstvu oděvu a po
přeběhnutí na opačný konec se znovu obléct. „Největší problém jsem neměl se
zavázáním bot, ale zapnutím všech knoflíků, protože jsem to musel chvíli dělat
se zadrženým dechem a poslepu,“ hodnotí svůj postup Dominik Švenda z BPA
Ostrava. Členové skupiny Commandos totiž úkol „zpestřili“ tím, že před
návětrným vstupem do skruže zapálili dýmovnici.
Součástí
prezentačního výcviku bylo i postupné zařazování žáků na „velitelské funkce“,
kdy byli nuceni komunikovat v týmu, snažit se zvládat různorodost názorů v
týmech, po poradě s ostatními se rozhodnout a své rozhodnutí prosadit. „Ne vždy
to v terénu bylo jednoduché a ne všem ‚velícím‘ žákům se to podařilo zcela
úspěšně. Bylo však možno vytipovat několik žáků, kteří jsou na tom i po této
stránce velice dobře,“ hodnotí tuto část prezentace docent Flasar.
Schyluje
se k druhé noci ve výcvikovém prostoru. Ještě než se setmí, čekají na
studenty dva body programu, na něž budou dlouho vzpomínat – minimálně
desetivteřinový pobyt ve vodě, jejíž chlad ochromuje tělo, a atraktivní
jízda ve třech bojových vozidlech BVP-2.
Autor:
Viktor Sliva
