Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Vítězná bitva čs. legionářů na kótě Doss Alto

Zpravodajský portál Univerzity obrany

 

Aktuality Univerzity obrany

Vítězná bitva čs. legionářů na kótě Doss Alto

Počet shlédnutí: 521

18.9.2014 • Výstavba československého zahraničního vojska během první světové války byla velmi obtížným úkolem. Organizátorům i účastníkům zahraničního odboje proto slouží ke cti, že ve svém úsilí vytrvali navzdory tomu, že hmatatelné výsledky se dostavovaly velmi pozvolna. Vždyť bylo potřeba vyčkat až do roku 1918, do posledního roku světové konflagrace, než byly vytvořeny československé jednotky na všech hlavních válčištích.

Na každém z nich se přitom legionáři osvědčili jako vynikající vojáci. V této souvislosti je možno zmínit střetnutí u Bachmače na ruské, u Terronu a Chester na francouzské a na Doss Altu na italské frontě. Poslední z uvedených bitev se odehrála dne 21. září 1918 a v současnosti se připomíná jako památný den Ministerstva obrany ČR.

Doss Alto, respektive kóta 703, jak byla výšina označena na vojenských mapách, představuje nejsevernější výběžek Monte Balda, masivu, který se pne nad Gardským jezerem. Vzhledem k tomu, že z kóty bylo možno kontrolovat horský průsmyk, stala se strategicky důležitým bodem západního úseku italské fronty. Není proto divu, že během válečných let často měnila vlastníka. Rakušané i Italové se zde několikrát vystřídali ve vzájemně neúprosných střetech. Během nich byl pod vrcholem Doss Alta vyhlouben nevelký obranný tunel, který se měl zanedlouho stát útočištěm československých legionářů.

Českoslovenští legionáři se do bojů na italské frontě zapojili koncem srpna 1918. Československá divize, které velel gen. Andrea Graziani, se skládala z pěti střeleckých pluků, a byl jí svěřen úsek alpského podhůří v šířce asi 20 km. Horský terén nepředstavoval vhodné místo pro vedení ofenzívy. Válka na tomto bojišti měla být proto rozhodnuta mnohem dále na východ, v oblasti řeky Piavy. Úkolem legionářů byla proto obrana stávajících pozic, mj. též Doss Alta, kam byly přesunuty tři roty 33. Střeleckého pluku.

Rakouská vojska už od počátku září provedla několikrát výpad na výšinu Doss Alto, hlavní útok však připravila na 21. září. Ve čtyři hodiny ráno spustila mohutná dělostřelecká palba. Ta vyřadila komunikaci, která legionářům znemožnila přivolat posily. Vzápětí následoval útok rakouské pěchoty a to hned ze tří stran. Rakušané úspěšně využili členitý terén, který jim umožňoval bezpečný přesun, a záhy dosáhli obranných linií. V zákopech se rozhořel zuřivý boj muže proti muži. Ke slovu místo pušek a kulometů přišly bodáky, nože a lopatky. Útočníci měli početní přesilu a zanedlouho donutili legionáře stáhnout se do obranného tunelu. Ti se v tunelu zabarikádovali a naproti vchodu umístili kulomet. V nevelkém prostoru a s nedostatečnými prostředky se jim podařilo odrazit několik rakouských výpadů, poradili i s plynovými granáty a plamenomety. Zdánlivě bezvýchodná situace obránců se prudce změnila po několika hodinách, když dorazily posily. Protivník, najednou svírán ze dvou stran, byl donucen chvatně opustit těžce nabyté pozice. Kóta byla ubráněna.

Boje na Doss Altu, které trvaly necelý jeden den, si vyžádaly sedm padlých a pět zajatých legionářů, kteří byli následujícího dne, jako zběhové, popraveni. Z této statistiky je patrno, že se nejednalo o velké střetnutí. Důležitější však byla houževnatost obrany, která znovu utvrdila představitele dohodových mocností, že s Čechoslováky je nutno počítat jako s důležitým spojencem na válečném poli.

Autor: Aleš Binar, foto: VÚA-VHA Praha

​​
   
© 2021 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Tweetujeme
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Jsme na Facebooku
  • Webová alba Picasa