4.9.2014 • Rektor-velitel Univerzity
obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl spolu se svým zástupcem plukovníkem
gšt. Milanem Markem uskutečnili ve středu 3. září prověrku
výcviku studentů ve vyškovském Velitelství výcviku – Vojenské akademii. Zatímco
letošní nováčci zde získávají první vojenské zkušenosti v rámci základního
výcviku, studenti nastupující do druhého a třetího ročníku procházejí důstojnickým
kurzem.
Vojenský
výcvikový prostor Březina je po vydatných deštích posledních dnů značně
rozbahněný a velké kaluži vody se vyhýbá také vozidlo, které přijíždí na
výcvikové stanoviště, kde studenti druhého ročníku v rámci důstojnického
kurzu nacvičují činnosti probíhající na kontrolním propouštěcím místě.
Rektor-velitel přihlíží kontrole dokladů, samotného vozidla i jeho posádky a po
krátkém rozhovoru se studenty se přesouvá na další stanoviště v lese. Zde
velitel družstva na improvizovaném plastickém stole v rámci taktické
přípravy právě předává instrukce pro útok. Generál Přikryl pečlivě naslouchá a
pak se ptá desátnice Papáčkové: „Jaký je váš úkol?“ Desátnice popisuje
teoreticky náplň své mise, ale rektora-velitele zajímá, zda se studenti
orientují v prostoru, kde mají působit. Proto velí desátníku Špačkovi, aby
se ihned přesunul na určené místo v terénu, a následně kontroluje, jak úkol
splnil.
Výuka v důstojnickém kurzu probíhá především v terénu,
kde si studenti vše prakticky vyzkouší. Mezi základní předměty patří střelecká
příprava, taktická příprava, technická příprava či topografická příprava, která
se procvičuje i v noci, a také ženijní příprava, ochrana proti zbraním
hromadného ničení nebo zdravotnická příprava. Všechny tyto předměty se pak
vzájemně prolínají při několikadenním nepřetržitém výcviku v rámci
komplexního polního výcviku.
Přes
střelnici, kde studenti procvičují přípravu zbraní ke střelbě, se
rektor-velitel postupně přesouvá až na poslední navštívené stanoviště, kterým
je házeliště ručních granátů. Generál Přikryl v doprovodu ředitele odboru
přípravy VeV-VA plukovníka Karla Klinovského odchází za ochrannou bariéru se
skleněným průzorem, kde z bezprostřední blízkosti sleduje studenty, jak
jeden po druhém odhazují do určeného prostoru ostré granáty F1. Poté, co četa
úkol splní a její členové se zřetelnou úlevou opouštějí úkryt, jim rektor-velitel
klade dotazy týkající se jejich zkušeností a poznatků z dosavadního
výcviku. „Jsem mnohem disciplinovanější, než předtím,“ odpovídá jeden z vojínů.
Jeho kolegyně vojínka Dytková je ve své odpovědi mnohem expresivnější: „Pro
baby je to docela záhul!“
Studenti
Univerzity obrany během výcviku využívají zázemí vyškovského Velitelství
výcviku – Vojenské akademie a pochvalující si úroveň zdejšího ubytování, byť
podle instruktorů mají poněkud problémy s dodržováním vojenských standardů
na pokojích. Právě instruktoři, z nichž někteří na období základního
výcviku přišli do Vyškova od svých domovských útvarů, jsou pro studenty vítaným
zdrojem informací z vojenské praxe, protože ve svém předchozím působení se
mnozí z nich zúčastnili zahraničních misí, kde získali cenné zkušenosti.
Prověrka
ve výcvikovém prostoru končí nástupem studentů v základním výcviku. Generál
Přikryl předstupuje před nastoupené čety se zhodnocením dosavadního průběhu.
„Za krátkou dobu budete stát na této straně a díky současnému výcviku budete
vědět, co vojáci, kterým velíte, prožívají, jak se připravují a zda se na ně
můžete spolehnout. Současně začínáte také vnímat sílu vojenského kolektivu,“
zahajuje rektor-velitel svůj proslov, jehož součástí je také vyslovení
spokojenosti s průběhem výcviku: „Směřujete k tomu, že očekávání,
spojená s cílem výcviku, se naplní. Zapracujte na tom, abyste do Brna
k výuce přicházeli bez hendikepů.“
Autor:
Viktor Sliva
