11.7.2014 • Polovina července je již tradičně
ve znamení „sklizně“ z práce za tří, resp. dvouleté období bakalářského a
nadstavbového magisterského studia. Katedra systémů protivzdušné obrany Fakulty
vojenských technologií tento rok časovala své státní závěrečné zkoušky do
termínu 8. a 9. července 2014.
Své závěrečné práce studenti
zpracovávali prakticky již od zimního semestru akademického roku, a tudíž měli
dostatečný časový prostor jak pro potřebné analýzy, tak i pro vyřešení
teoretických, či praktických úkolů. Řada cílů prací studijního modulu „Systémy
velení a řízení“ totiž vyžadovala konzultace, resp. verifikaci u útvarů
Vzdušných sil AČR, příp. Centra simulačních a trenažérových technologií Brno.
Studenti studijního modulu „Technické zabezpečení systémů velení a řízení v PVO“
se zase museli vypořádat se softwarovým řešením, příp. reálným hardwarovým
zhotoveným mechatronických výstupů – robotických zařízení.
Samotné obhajoby závěrečných prací
vcelku většinou prokázaly, že studenti si v průběhu studia jednak osvojili
zásady prezentování výsledků vlastní práce a rovněž schopnost operativně
reagovat na položené dotazy. Jak už to při takovýchto příležitostech ale bývá,
někteří „vytáhli“ svou obhajobou výslednou známku na lepší stupeň než navrhoval
oponent, byly však i prezentace, které výsledný efekt spíše degradovaly.
Před státními zkušebními komisemi
vedenými předsedy plukovníkem doc. Dr. Ing. Alexandrem Štefkem a doc. Ing.
Vojtěchem Májkem, CSc. obhajovalo své práce a na zkušební otázky odpovídalo
celkem pět studentů bakalářského studijního programu, pět studentů
nadstavbového magisterského studijního programu a jeden student kombinované
formy studia. Celkové hodnocení studentů bakalářského studia bylo následující:
dva studenti „výborně“, dva studenti „velmi dobře“ a jeden „dobře“. Tím jen
potvrdili umění aplikace platnosti Gaussova normálního rozdělení.
V nadstavbovém magisterském studiu byla udělena ohodnocení rovnoměrně – po
dvou studentech pro každý klasifikační stupeň a tak aplikovali binomické
rozložení náhodné veličiny, naštěstí s pravděpodobností nevyhovující
známky rovnou nule.
Závěrem lze konstatovat, že jak
práce samotné, tak i penzum deklarovaných vědomostí jsou úspěšným koncem studia
našich studentů a zároveň i dobrým základem pro jejich následující kariéru – a
to buď u útvarů Armády ČR, nebo Vietnamské socialistické republiky (končili nám
tři vietnamští studenti), či pro pokračování v magisterské nadstavbě. Je jen
na nich, jak své vědomosti zúročí při dalším studiu, nebo v praxi u vojsk.
A k tomu jim všichni vědeckopedagogičtí pracovníci katedry přejí mnoho
zdaru.
Autor: Miroslav Krátký
