31.3.2014 • Dva studenti Univerzity obrany v těchto dnech završují přípravu na cestu, kterou považují za jeden z vrcholů svého studia na vojenské vysoké škole. Již zanedlouho vyrazí směrem na jihoamerický kontinent, na jehož severovýchodním pobřeží se rozkládá nejrozsáhlejší departement země galského kohouta – Francouzská Guyana. V hlubinách tamního tropického pralesa budou četaři Lukáš Grmolec a Robert Pacík muset nasadit veškeré své síly a schopnosti, aby odolali všem nástrahám tamního prostředí a naplnili hlavní cíl své mise – přežít ji.
„Ošetřete si každou odřeninu, každou ranku, které byste si doma možná ani nevšimli,“ cituje četař Robert Pacík, student oboru velitel průzkumných jednotek na FEM jednu z nejdůležitějších rad dřívějších účastníků výcvikového kurzu. Není proto divu, že významnou část jeho vybavení budou tvořit dezinfekční prostředky. „V případě zranění, která na tomto kurzu nebývají žádnou výjimkou, a to včetně těch nejvážnějších, je samozřejmě k dispozici lékařská pomoc. Ale péče o drobná poranění, jež také mohou způsobit vážné komplikace a ohrozit úspěšné plnění úkolů, je osobní věcí každého účastníka,“ doplňuje druhý z dvojice, četař Lukáš Grmolec, který na FVT studuje obor bojová a speciální vozidla.
Oba studenti se dobře znají ze skupiny Commandos, kde působí jako instruktoři. A právě tato pozice jim otevřela cestu na exotický výcvikový kurz v guyanském pralese. Pořadatelem této již legendární akce je 3. pluk pěchoty francouzské Cizinecké legie, jehož instruktoři mají pro výcvik v rovníkových oblastech speciální základnu přímo v džungli, odkud účastníci vyrážejí do náročných terénů. A ty se jen hemží exotickou faunou, jež je velice efektivním přenašečem tropických nemocí. Proto Robert Pacík a Lukáš Grmolec absolvovali celou škálu preventivních očkování. Kromě toho bude jejich organismus značně ovlivněn dalšími zatěžujícími faktory. Třeba pitnou vodu si budou připravovat výhradně z místních pralesních zdrojů za pomoci chemických tablet.
Sbírání zkušeností od instruktorů Cizinecké legie, studentů francouzské vojenské školy École Spéciale Militaire de Saint-Cyr a dalších účastníků kurzu vyvrcholí praktickou zkouškou. Jednotlivé skupiny budou vysazeny do terénu s prostým úkolem – v drsném prostředí, s minimální výbavou a bez pomoci zvenčí se dožít konce kurzu. Oběma studentům brněnské univerzity by k tomu měla přispět i nedávná příprava s francouzským instruktorem, jejíž náplní byla základní komunikace v jazyce pořádající země. Vzájemná spolupráce členů týmu může zásadním způsobem rozhodnout o úspěchu akce.
Je vůbec něco, nač se při pohledu na náročný program kurzu dá těšit? Lukáš Grmolec na otázku odpovídá bez dlouhého váhání. „Je to skok z vysokého mostu do řeky protínající prales, jak jsem to viděl na fotkách z předchozích let.“ Jeho kolega Robert Pacík nezůstává pozadu: „Dřív se dokonce skákalo z helikoptéry, tak se necháme překvapit, co pro nás organizátoři letos připraví.“
Autor: Viktor Sliva, foto: archiv CEFE
