7.10.2013 • Ve dnech 1. až 3. října 2013 proběhl ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice výcvik v ostrém trhání
příslušníků 15. ženijní brigády, při kterém se podařilo integrálně propojit
výcvikové cíle brigády a výzkumné aktivity Katedry ženijních technologií
Univerzity obrany, kdy byl testován perspektivní materiál pro ochranné stavby. Díky
pochopení velení brigády pro vědeckou práci v ženijní oblasti na Univerzitě
obrany se podařilo zorganizovat a připravit poměrně komplikované experimentální
měření účinků tlakové vlny způsobené výbuchem na desky z drátkobetonu, jež představovaly ochrannou stavbu.
Drátkobeton je podobně jako železobeton umělý stavební materiál,
kde místo klasické výztuže jsou použity tenké ocelové drátky pravidelně
rozptýlené ve směsi. Díky tomu lze u tohoto materiálu dosáhnout vysokých
pevností jak v tlaku, tak i v tahu. Běžně se tento materiál používá v
průmyslovém stavebnictví, např. na namáhané podlahy v halách a skladovacích
prostorech. Díky svým vlastnostem by se mohl stát perspektivním materiálem pro
budování ochranných staveb využitelných pro potřeby AČR.
Na základě
počítačové simulace chování drátkobetonu při zatížení tlakovou vlnou, provedené
odborníky z Katedry ženijních technologií FVT, byl
predikován pravděpodobný průběh chování materiálu při tomto zatížení.
Počítačovou simulaci bylo nutno prověřit praktickým testem in situ, což v
rámci výcviku zajistili příslušníci 15. žb. V tomto směru poděkování patří
především vedoucímu zaměstnání náčelníku štábu majoru Ing. Jiřímu Machoňovi a
příslušníkům stavební roty 151. ženijního praporu
v Bechyni za vzorné zabezpečení experimentu a za vstřícnou spolupráci. Na
průběhu a následném vyhodnocení experimentů se dále podílejí příslušníci
Katedry zbraní a munice (záznam a vyhodnocení výsledků získaných
z vysokorychlostních kamer) a Katedry betonových a zděných konstrukcí z ČVUT
Praha.
Experiment byl uskutečněn v rámci cvičení 151. žpr
v Bechyni v ostrém trhání na ženijním cvičišti Pražačka ve výcvikovém
prostoru Boletice. Výsledky experimentu budou vyhodnoceny na základě měření
vlastností desky před a po výbuchu pomocí ultrazvuku a zachycení experimentu
pomocí vysokorychlostních kamer. Podle výsledků budou upraveny matematické
modely chování drátkobetonu při zatížení výbuchem a je velmi pravděpodobné, že
následně bude možné navrhovat ochranné stavby z tohoto materiálu s nižší
náročností na hmotnost, dopravu a manipulaci při zachování nebo i zlepšení
ochranných vlastností.
Autor: Pavel Maňas