8.8.2013 • Emulátor raket 3M9, jak zní současné označení tohoto návrhu, je zařízení kategorie simulačních technologií, jehož úkolem je imitovat činnost tří raket 3M9 na odpalovacím zařízení protiletadlového raketového komplexu 2K12 KUB. Jeho případné zavedení do výzbroje AČR by mohlo přispět ke zkvalitnění výcviku obsluh odpalovacích zařízení, částečně nahradit v současnosti používanou výcvikovou munici 3M9 UD a přinést výraznou úsporu finančních prostředků na výcvik.

Prvotní myšlenka podobného zařízení vznikla už koncem roku 2011 ve skupině přípravy 251. protiletadlového raketového oddílu. Ve svých ročníkových pracích se s ní pak detailněji začal zabývat jeden z příslušníků oddílu nadporučík Jindřich Vlasák. Emulátor se stal rovněž tématem jeho diplomové práce, kterou v současné době zpracovává na Katedře radiolokace brněnské Univerzity obrany pod vedením ing. Františka Dvořáčka. Konstrukcí zařízení a konkrétními možnostmi zapojení se zabývají i ostatní vojáci z 251. oddílu, jmenovitě rotmistr Martin Jína, rotmistr František Hammerbauer a nadporučík Martin Swider.

„Spolupráce s Univerzitou obrany je pro nás velkým přínosem. Bez finančních prostředků určených pro vědu a výzkum zmiňované vysoké školy by funkční vzor emulátoru pravděpodobně vůbec nevznikl. Neméně důležitá je i podpora Miroslava Neumana z vojenského zařízení 1337 z Jaroměře,“ konstatuje rotmistr František Hammerbauer, příslušník skupiny přípravy 251. protiletadlového oddílu.

Jistě každý chápe, že výcvik strakonických protiletadlovců za využití reálné letové činnosti vojenských letounů není zadarmo. „Důležitým aspektem v potřebě vývoje nových simulačních technologií je otázka ekonomické náročnosti přípravy obsluh komplexu 2K12 KUB v etapě sladění jednotky v boji se vzdušným protivníkem,“ říká rotmistr Hammerbauer. „Současné možnosti výcviku operátorů jsou podmíněné dostatečným letovým úsilím letecké podpory stejně jako faktory umožňující tuto podporu uskutečnit. To vyžaduje dokonalou časovou i logistickou koordinaci jednotlivých kooperujících složek,“ vysvětluje.

Vývoj zmiňovaného simulačního zařízení je odpovědí strakonických profesionálů na otázku, jak vést maximálně efektivní výcvik obsluh komplexu 2K12 KUB s využitím imitátoru PIZZA, který je schopen cvičně poskytnout radiolokátoru SURN CZ cíle ve vzdušném prostoru, ale není schopen simulovat odražený radiolokační signál pro hlavice raket.

Laicky řečeno, zmiňovaný emulátor tedy simuluje raketu na odpalovacím zařízení, rozpozná její navedení na cíl a hlásí připravenost ke střelbě. Po přijetí signálu „pal“ nebo „nemířený pal“ elektronicky imituje odlet rakety. „Počítá čas aktivace všech tří raket souběžně, čímž umožňuje vyhodnocení reakcí operátora odpalovacího zařízení při výcviku bojové služby. Předává informace o průběhu činnosti a stavu simulace v reálném čase, souběžně reaguje na povely operátora i instruktora, předchází rovněž i vytváření špatných návyků operátorů,“ vyjmenovává další schopnosti a výhody emulátoru nadporučík Jindřich Vlasák.

Ambicí řešitelského týmu je prezentace navrženého simulačního zařízení na nadcházející konferenci protivzdušné obrany, jež se uskuteční na půdě Univerzity obrany v Brně ve dnech 17. a 18. dubna, a o měsíc později na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2013 na brněnském výstavišti.

Komplex 2K12 KUB (označení v kódu NATO SA-6 GAINFUL) je protiletadlovým raketovým systémem ve výzbroji 251. oddílu 25. protiletadlové raketové brigády ve Strakonicích. Je určen k ničení nepřátelských vzdušných cílů v malých a středních výškách v rozmezí 25 až 14 000 m, ve vzdálenostech 4 až 23 km, při rychlostech cílů do 600 m/s na příletu a 300 m/s na odletu. Skládá se ze samohybného řídícího a naváděcího radiolokátoru SURN CZ, ze čtyř odpalovacích zařízení SPU (každé veze 3 rakety 3M9M3E) a dvou nabíjecích přepravníků TZM na podvozku ZIL. Komplex je plně kompatibilní s požadavky NATO.