8.3.2013 • V Americkém centru v Praze byla včera pokřtěna nová publikace vojenského historika Františka Hanzlíka „Krajané v USA a vojenský exil pro obnovu demokracie v Československu po únoru 1948“.

Křtu české i anglické verze, kterou vloni v prosinci vydal odbor komunikace a propagace ministerstva obrany, se zúčastnili například generálmajor Bohuslav Dvořák, zástupce náčelníka Generálního štábu – náčelník štábu, plukovník Vladan Holcner, děkan Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany či Marek Stobbe z Kanceláře pro obrannou spolupráci velvyslanectví USA v Praze.

Publikace se zabývá působením našich krajanů ve Spojených státech ve prospěch obnovy demokracie v Československu a jejich spoluprací s vojenským exilem, se Svazem čs. důstojníků, který vznikl v roce 1953 v USA. Obsah knihy je rozdělen do čtyř samostatných kapitol. První je věnována problematice perzekucí vojáků po únoru 1948 a souvislostem jejich odchodů do exilu. Druhá kapitola ukazuje, jakým způsobem čs. bezpečnostní složky působily proti uprchlíkům v zahraničí a jaké informace o jejich činnosti shromažďovaly. Třetí kapitola se zabývá reakcemi krajanů v USA po únorové události v Československu v roce 1948 a jejich úsilím o obnovu demokracie ve staré vlasti v následujícím období. Poslední, čtvrtá kapitola analyzuje souvislosti vzniku a působení čs. vojenského exilu v USA po únoru 1948.

Čtenář v knize nalezne například nové informace a souvislosti o odchodu důstojníků do exilu nebo to, jakým způsobem obranné zpravodajství důstojníky sledovalo již před únorem 1948 a připravovalo následné perzekuce. Zajímavostí jsou také informace, jakým způsobem naše zpravodajské služby kontrolovaly utečenecké tábory. „Jsou tam neuvěřitelné detaily o tom, jak to v těchto táborech vypadalo včetně například seznamů osob,“ prozradil František Hanzlík.

Pozoruhodný je podle autora také postoj našich krajanů k samotnému únoru 1948. „Došlo k rozdělení: Jedna část byla od začátku proti komunistickému režimu, ta druhá, reprezentovaná Českým národním sdružením, víceméně považovala režim Klementa Gottwalda za demokratický. Až po tragických událostech jakými byla poprava Milady Horákové či generála Píky, došlo k opětovnému sjednocení krajanů. Zhruba od roku 1950 už bylo úsilí proti tehdejšímu režimu v Československu opět společné,“ doplnil Hanzlík.

Kniha „Krajané v USA a vojenský exil pro obnovu demokracie v Československu po únoru 1948“ se pyšní bohatou obrazovou přílohou, kde čtenář najde dobové dokumenty a fotografie. Autor po nich pátral na několika místech, i v zahraničí. Část pochází z archivu Čechů a Slováků v zahraničí v americkém Chicagu, další z Archivu bezpečnostních složek, Vojenského historického archivu či Národního archivu. „Ke skutečným perličkám patří asi hlášení velitelů utečeneckých táborů americké CIC (Counterintelligence Corps, Kontrašpionážní sbor – zpravodajská služba armády USA), které tyto tábory podléhaly. Jsou v originále v němčině, i s podpisem velitelů a razítkem. Naše zpravodajské služby měly jak se říká dlouhé ruce, když se jim takové materiály dostaly do rukou,“ prozradil autor.

Publikace volně navazuje na knihy Krajané v USA a vznik ČSR a Krajané a československý zahraniční odboj 1938-1945. Na tento rok autor připravuje jakési završení celé série knihou o působení Československé obce legionářské v exilu po únoru 1948.​  

Autor: army.cz​​​