Na utváření charakteru Emila Bočka, narozeného 25. února 1923, měl zásadní vliv život a společenský duch v rodných Tuřanech. Za nacistické okupace se po Vánocích roku 1939 – bez vědomí rodičů a ještě šestnáctiletý – vydal na strastiplnou, ilegální cestu do československé zahraniční armády. Během ní přežil zadržení, střelbu maďarských celníků, i vězení. Přesto se dostal do Marseille a Agde, kde se naše zahraniční armáda formovala. Zde byl s 2. pěším plukem odeslán začátkem června 1940 na frontu. Účastnil se obranných bojů, které skončily francouzskou kapitulací. Poté zažil neorganizovaný ústup na jih Francie a šťastnou evakuaci do Velké Británie.
Československé jednotky se formovaly v táboře v Cholmondeley Park. Zde se Emil Boček přihlásil k letectvu a 12. září 1940 se stal jedním z nejmladších příslušníků Britského královského letectva (RAF). Po vyškolení leteckým mechanikem byl přičleněn k 312. československé stíhací peruti RAF. Toužil však létat. V říjnu 1942 požádal o zařazení do pilotního výcviku. Základní výcvik získal v Anglii, poté v Kanadě, a v lednu 1944 obdržel britský pilotní odznak. Náročnou přípravu bojového pilota zakončil v Anglii na letounu Supermarine Spitfire. Během výcviku nalétal 420 hodin. V říjnu 1944 byl přidělen k letce B slavné 310. československé stíhací perutě RAF, se kterou absolvoval 26 operačních letů. Převážně se jednalo o doprovod spojeneckých bombardérů nad Německo a území ovládaná nacisty. Na svůj poslední bojový let vzlétl 12. května 1945, aby pomohl při osvobození Normanských ostrovů. Za dobu svého operačního zařazení u RAF nalétal 73 hodin a 50 minut. Naši letci předpokládali, že budou moci bojovat při osvobození naší vlasti, zejména když Pražské povstání volalo o pomoc. Bohužel jim v tom zabránily sovětské obstrukce. Do Prahy-Ruzyně přiletěl Emil Boček na svém Spitfiru LF Mk.IXE NN-P spolu s dalšími 53 stíhači až 13. srpna 1945. Za bojovou činnost byl oceněn britskými a československými vyznamenáními.
Po válce si podal žádost o uvolnění z aktivní služby a v březnu 1946 byl z armády propuštěn. Poté pracoval v Brně jako automechanik a soustružník. V rámci morální a politické rehabilitace byl Emil Boček v dubnu 1990 povýšen do hodnosti kapitána, poté majora a v březnu 1993 plukovníka. Stal se členem obnovené Československé obce legionářské a v současnosti je jejím místopředsedou. Stál také u zrodu Sdružení československých zahraničních letců 1939–1945. V březnu 1996 byl spolu s dalšími bývalými příslušníky RAF představen na Nové radnici v Brně britské královně Alžbětě II. Byl iniciátorem postavení pomníku prezidentu Benešovi v Brně a předsedou jeho organizačního výboru. Dne 28. října 2010 mu prezident republiky udělil Řád Bílého lva za vynikající bojovou činnost a mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu.
Emil Boček je jediný žijící letec z devíti, narozenými v Tuřanech a Holáskách. Z nich tři ve válce padli a tři byli nuceni odejít po roce 948 zpět do Anglie. Rodná obec uspořádala k jeho 90. narozeninám v sobotu 2. března 2013 Slavnostní shromáždění. Sál místní orlovny byl vyzdoben výstavkou s fotografiemi a dokumenty z bojové účasti naší armády ve II. světové válce. Pod vlajkami Československa, Velké Británie a Evropské unie, nesenými příslušníky Klubu vojenské historie v dobových uniformách, zazněla československá a britská hymna. Po přivítání starostou městské části přednesli příslušníci Armády ČR plukovníku Bočkovi své blahopřání a pozdravy.
Za Univerzitu obrany je pronesli podplukovník Ing. Jiří Kacer, Ph.D., pověřený vedoucí Katedry letectva Fakulty vojenských technologií a vojenský historik doc. PhDr. František Hanzlík, CSc., za Krajské vojenské velitelství v Brně mjr. Ing. Radomír Kinc a za 22. základnu letectva v Náměšti nad Oslavou plukovník Ing. Milan Simr, velitel křídla. Přítomni také byli nadporučík Ing. Jan Štrbík a nadporučík Ing. Pavel Staněk, piloti letounů L-39 Albatros. Za Britskou královskou armádu pronesl pozdrav major Graham Skinner, náčelník štábu britské výcvikové skupiny (BMATT) na Velitelství výcviku - Vojenské akademii Vyškov. Předsedové Československé obce legionářské Brno I a Brno II předali oslavenci medaili Tomáše Garrigue Masaryka a pamětní list s jmenováním Čestným předsedou.
K pestrému programu přispěl pěvecký dívčí sbor místní Základní školy a Národopisný soubor F. Volka v tuřanských krojích svým tanečním vystoupením. Po předání darů zastupitelstva, spolků i občanů připili plukovníkovi Bočkovi na zdraví všichni přítomní. Po poděkování Emila Bočka všem přítomným vyvrcholila oficielní část. Po ní následovala jednotlivá setkání občanů s oslavencem a jeho paní, podepisování knihy „Letci z Holásek a Tuřan ve II. světové válce“ a pořadu „NEZLOMNÝ“ na DVD. Závěr patřil hudbě místní trampské skupiny „Hučáci“. Spolu s ní si plukovník Boček a major Skinner po chuti zazpívali píseň „It´s a long way to Tipperery“. Shromáždění končilo v příjemné atmosféře a stalo se milou občanskou, domácí slavností.
Po slavnosti položil na tuřanském hřbitově plukovník Emil Boček kytici na hrob armádního generála Ludvíka Krejčího, bývalého hlavního velitele československé branné moci v roce 1938.
Autor: Jan Kruml, Československá obec legionářská
